Archeologické naleziště má rozlohu kolem 20 hektarů. Je rozděleno na dva celky. Rezidenční a administrativní centrum tvoří jižní část pozemku. Dominuje mu velké lichoběžníkové náměstí ohraničené pravoúhlými budovami, které sloužily jako místa veřejného shromažďování, probíhaly zde slavnosti a hostiny.
Stál tu také ženský klášter jménem Aclla, jenž obývaly manželky inckých šlechticů. Jejich životním posláním bylo tkaní textilií. Z jejich řad byly také vybírány oběti pro náboženské obřady.
El Fuerte
Nejzajímavější je ale 220 metrů dlouhé a 60 metrů široké kamenné sedlo, které je téměř celé pokryté řezbami. Historici předpokládají, že mezi první umělce patřili amazonští indiáni, již zde pobývali před 3500 lety. Později ho využívali Inkové a nakonec španělští kolonizátoři.
Pevnost El Fuerte
Jsou zde vyhloubené jamky v podobě sedadel, různé výklenky a kanálky. Na úpatí skály jsou vytesány vysoké obdélníky připomínající dveře a na jeho vrcholu se nacházejí 40 cm široké paralelní rýhy, dlouhé 27 metrů, které by se daly přirovnat ke kolejnicím. Nechybí ani obrazy zvířat představující symboly plodnosti a moci. Najdeme tu hada, pumy nebo jaguára.
Už v první polovině 19. století bylo El Fuerte zkoumáno francouzským přírodovědcem Alcidesem d’Orbigny. Ten došel k závěru, že místo sloužilo k čištění zlaté rudy. Další studie předpokládaly, že v jímkách se skladovala kukuřice určená pro výrobu piva.
Prastará galerie
Další teorie zase hovoří o tom, že skalní sedlo sloužilo pro výuku mladých kameníků, kteří se zde učili své řemeslo nebo, že to byl obyčejný lom.
Řada historiků se však přiklání k názoru, že zde byly prováděny různé rituály. Na kamenných křeslech seděli kněží a žlaby odtékala krev obětin. Celý objekt mohl být využíván také jako observatoř.
Zdroj:
