Disidentem se člověk nemusí stát pouze v totalitním státě. Své černé ovce měly i Spojené státy. Tou největší byl ve své době Philip Agee. Pro většinu Američanů se stal vyvrhelem, jiní ho bezmezně obdivovali. Když předčasně zemřel, spousta lidí si oddechla.
Zářivá kaUlém světě a mexická mládež využila toho, že je na jejich zemi díky Hrám upřena pozornost celého světa.
Armáda se rozhodla mohatisícové shromáždění ve čtvrti Tlatelolco rozehnat za použití síly. Následky byly strašlivé. Do neozbrojených studentů začali vojáci střílet. Později se hájili tím, že někdo z davu začal pálit jako první. Agee byl přesvědčen, že šlo o akci řízenou CIA.
Počet mrtvých studentů se nikdy nepodařilo přesně zjistit, ale odhaduje se na 200 až 300.„Zatčení se počítali rovněž na stovky, mnoho z nich mělo těžká zranění, přesto jim nikdo neposkytl lékařskou pomoc. Místo toho je při výsleších dále mučili, až mnozí zemřeli,"prozradil Agee. Šlo o poslední kapku, která z poslušného služebníka své země udělala nepřítele číslo jedna.
Hitmani a šakalové
Do jeho života osudově zasáhla také láska.„Zamiloval jsem se do krásné Brazilky, která si myslela, že Che Guevara byl tím nejúžasnějším mužem na světě. Kvůli svému přesvědčení skončila ve vězení a nakonec začala spolupracovat s americkou tajnou službou. Přitom jsme se poznali,"líčil Agee.
I díky ní našel odvahu udělat to, co se před ním ještě nikdo neodvážil.
Když odcházel ze CIA, šéfové ho plácali po ramenou s tím, že odvedl vynikající práci. Za několik let by mu ale nejraději zakroutili krkem.
Philip odcestoval se svou novou láskou a dvěma syny z předešlého manželství do Londýna, kde v roce 1975 vydal šokující knihu nazvanou Deník CIA. Na 640 stranách do detailu odhalil praktiky tajné služby a popsal, v čem spočíval její „boj za svobodu a demokracii" v Jižní Americe. A nebylo to hezké čtení.„Tajné služby existují především proto, aby prorážely cestu ekonomickým a politickým zájmům úzké skupiny lidí v zahraničí, které nelze prosadit legitimními a oficiálními prostředky diplomacie,"napsal v knize a pokračoval:„Napříč svou historií CIA odstraňuje demokraticky zvolené prezidenty po celém světě, přičemž posléze napomáhá brutálním režimům pevně uchopit moc. Důvodem jsou nejen politické, ale také čistě ekonomické zájmy, při nichž jsou „nepodstatné" životy stranou."
Základními zbraněmi agentů bylo vytváření falešných kauz a obvinění, které se šířily pomocí sdělovacích prostředků. Pokud tato nenásilná metoda nevedla ke kýženému cíli a nepodařilo se vybraný cíl zkorumpovat a odstranit, nastoupili takzvaní hitmani (vyděrači). Ti už nešli pro ránu daleko a snažili se dotyčného přimět k poslušnosti tvrdšími metodami. Pokud ani oni neuspěli, nastal čas pro takzvané šakaly, tedy v podstatě vycvičené zabijáky. Obvykle se používala zinscenovaná nehoda. V jihoamerických podmínkách se prý nejlépe osvědčila letecká havárie.
Seznam smrti
Agee ale udělal ještě něco mnohem kontroverznějšího. Na 22 stranách své knihy vyzradil totožnost 250 stále činných agentů.
CIA musela všechny urychleně stáhnout, ale několik z nich za své odhalení zaplatila smrtí. Hlavně kvůli tomu se proti Ageemu vzedmula v USA obrovská vlna nevole. Nejen u špiček CIA, ale také u běžných lidí. Vláda ho označila za vlastizrádce a veřejného nepřítele číslo jedna.
„Neudělal jsem to pro KGB, ani pro peníze nebo pro slávu. Snažil jsem se to udělat kvůli svému svědomí a chtěl jsem také vzdát hold dlouhé a čestné tradici disentu ve Spojených státech," hájil se Agee.
Jeho kniha se přesto stala hitem, vyšla ve 22 jazycích. Lačně po ní skočila i propaganda z východního bloku. U nás se kniha objevila na pultech v roce 1980 s názvem Byl jsem agentem CIA.
Hon na zdivočelého agenta
Reakce CIA na sebe nenechala dlouho čekat. Agee dostal bezpočet výhrůžek, agenti ho sledovali na každém kroku. V roce 1978 raději odjel do Francie a pak do Nizozemí. Ze obou zemí byl ale vyhoštěn s titulem nežádoucí osoba. Každá vláda si rozmyslela, aby si kvůli jednomu muži pokazila vztahy se světovou velmocí.
Agee ale svůj boj nevzdával a jeho zbraní se stalo pero. V roce 1977 vydal další knihu příznačně nazvanou Na útěku, kde popsal veškeré výhrůžky a eskapády, které ho po vydání prvotiny potkaly.
V roce 1979 se americký ministr zahraničí Cyrus Vance pokusil „zdivočelého agenta" dostat zpět do vlasti a rozhodl o odebrání jeho cestovního pasu. Agee ale nezapřel výcvik tajného agenta a umně unikal. Nějakou dobu žil v Nikaragui, v Grenadě a často pobýval na Kubě. Nakonec se usadil v Hamburku, kde učil na universitě a napsal ještě jednu knihu o praktikách CIA, tentokrát v západní Evropě.
Odsoudit? A podle čeho?
Zajímavý je fakt, že své činy nebyl Agee v USA nikdy obžalován, natož odsouzen. Neexistoval totiž potřebný zákon. Nikoho do té doby nenapadlo, že by někdo mohl udělat něco takového. Příslušný předpis vznikl až v roce 1982.
Na počátku třetího tisíciletí bývalý agent založil cestovní kancelář, kterou nazval Krásná Kuba a jejím prostřednictvím se snažil Američany přesvědčit, aby ignorovali desítky let starý zákon, který jim zakazuje tuto zemi navštívit.
Při pobytu v Havaně v roce 2008 mu ale praskl žaludeční vřed a přes okamžitý převoz do nemocnice zemřel. Taková je alespoň oficiální zpráva o jeho smrti. Ve skutečnosti šlo možná o šikovnou práci nějakého šakala.
CIA jako nástupce gestapa
* Na konci druhé světové války uskutečnila americká armáda operaci Paper Clip (kancelářská sponka). Spočívala v přepravě zhruba 1500 elitních nacistických vědců a agentů gestapa do Spojených států.
* Americká vláda jejich znalosti využila také v roce 1947 při vzniku nové špionážní organizace.
* CIA je zkratkou Central Intelligence Agency, tedy Ústřední zpravodajská služba.
* Jde o nezávislou státní organizaci, která je zodpovědná přímo prezidentovi USA.
* Roční rozpočet je tajný, ale podle všeho se pohybuje v řádech miliard dolarů.
* Ze zákona nesmí působit na území USA, agenti jsou činní pouze v zahraničí.
* Sídlo CIA se nachází v Langley nedaleko Washingtonu. Jde o jednu z nejstřeženějších budov na světě.
* Podle rezoluce íránského parlamentu je CIA teroristickou organizací.