Studium fosilií a paleontologických nálezů nám poskytuje cenné informace o životě a vývoji těchto savců v minulosti a pomáhá nám pochopit, jak se vyvíjela naše planeta. Fosilie čtyřnohé velryby jsou pozůstatky těchto savců, které byly zachovány v sedimentech a jsou nyní zkoumány pro vědecké účely. Fosilie zahrnují kosti, zuby, chrupavky a další tkáně, které jsou zachovány po miliony let. Ukázalo se, že velryby bývaly "býložraví suchozemští savci podobní jelenům", píší vědci. Jenže v průběhu asi 10 milionů let se velryby v oceánu změnily v masožravé tvory. Objev čtyřnohého tvora je součástí této evoluce.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Velryby s nohama

Čtyřnohé velryby byly vybaveny končetinami s drápy, což je odlišuje od dnešních velryb, které jsou vybaveny pouze ploutvemi. Tito savci se živili masem a byli schopni se pohybovat i po souši, i když většinu času trávili ve vodě.

V současnosti víme o čtyřnohých velrybách poměrně málo. Čtyřnohé velryby byly obří savci, kteří žili v období třetihor před asi 40 až 50 miliony lety. Byli to předci dnešních placentálních savců, včetně člověka. Savci měli končetiny s drápy, což je odlišuje od dnešních velryb, které jsou vybaveny pouze ploutvemi. Byli to poměrně vysocí savci, kteří mohli dorůstat až 3 metrů výšky a délky až 8 metrů. Jejich těla byla pokryta šupinami a měli krátký ocas.

Dravec. A nebezpečný!

Na základě studia fosilií a paleontologických nálezů se vědci domnívají, že čtyřnohé velryby byly schopné žít jak v teplých tropických oblastech, tak v chladnějších oblastech. Mohly se živit masem, ale i rostlinnou stravou.

Většina odborníků se shoduje, že velryby byly dravci a živily se masem jiných zvířat, pravděpodobně menších savců a plazů, kteří žili v blízkosti vody. Je možné, že tyto velryby lovily také ryby a další vodní živočichy.

Egyptští vědci však objevili fosilii čtyřnohé velryby, která se živila podobně jako dravci. Vykopali v saharské poušti 43 milionů let starou fosilii dnes již vyhynulé čtyřnohé velryby obojživelné. Studie, jež na základě objevu vznikla, uvádí, že tento tvor měl "jedinečné rysy lebky" a že jeho "spodní čelist naznačuje schopnost účinnějšího mechanického zpracování v ústech". Velryba tak byla ve své době nebezpečným predátorem!

Phiomicetus anubis – podle egyptského boha

Ve své době byla pravděpodobně tato velryba vrcholovým predátorem, podobně jako je tomu dnes u kosatek. Chodící velryby měly dle nových poznatků "silný dravčí styl krmení". "Zjistili jsme, jak divoké a smrtící jsou její silné čelisti schopné roztrhat širokou škálu kořisti ... tato velryba byla bohem smrti pro většinu zvířat, která žila v její oblasti," řekl vědec Abdullah Gohar. Nová velryba byla pojmenována Phiomicetus anubis a vědci ji pojmenovali částečně podle Anubise, egyptského boha s psí hlavou, který je spojován s mumifikací a posmrtným životem.

Zdroje: www.npr.org, www.businessinsider.com