Picana vzešla z nástroje omračujícího zvířata na jatkách. Poprvé se objevila roku 1932 v Argentině, kde byla používána až do 70.let. Posléze ji přijala také policie v Bolívii, Paraguayi a Uruguayi.
Vypadá nevinně. Je to jen nenápadná hůlka nebo palička, která zraňuje buď vysokým napětím (až 16 000 voltů) nebo nízkým elektrickým proudem. Mučicí nástroj tak zabíjí velice pomalu a oběť dlouhé hodiny trpí. Při použití musí být picana připojena k ovládací skříni s reostatem, jenž ovládá či snižuje napětí. Patří k ní samozřejmě i zdroj, jímž byla většinou automobilová baterie (Zdroj: wikipedia.org).
Elektrický prut se používal zprvu na zvířatech
Průběh mučení picanou probíhal tak, že se svlečená oběť přivázala k židli nebo stolu, či se zavěsila za kotníky. Někdy se ještě pro zvýšení účinku otřesů polila vodou. V místnosti byli dva lidé, jeden ovládal reostat a druhý držel samotnou picanu, jíž se dotýkal citlivých míst, nejvíce hlavy, genitálií či prsou. Často trýznitelé použili picanu tak, že ji vnořili přímo do úst nebo dovnitř jiných citlivých míst mučené osoby. Odsouzený přitom kousal do gumy nebo do jiného materiálu (Zdroj: allthetropes.fandom.com). V místnosti byl někdy přítomen ještě třetí člověk, a to lékař, který dohlížel, aby si oběť něco neudělala (většinou hrozilo ukousnutí jazyka), a kontroloval jí tep. Ve věznicích se picana kombinovala s další mučicí technikou, jež se nazývala pozo. Při kombinaci obého se hlava oběti nořila opakovaně do bubnu plného špinavé a studené vody, a přitom se používala právě elektricky nabitá palička.
Říká se, že kromě výše zmíněných zemí se Picana nikam jinam nerozšířila. Neznamená to, že se nikde jinde na světě neaplikovaly elektrické šoky! Technikou picaně velice podobné byla třeba ECT, neboli italský vynález elektrokonvulzivní terapie. Využívala se v Americe, Anglii nebo Číně. Poprvé s ní přišli dva psychologové, Drs. Cerletti a Bini, kteří pracovali se schizofreniky. Zařízení sestrojené na počátku 30. let způsobovalo šoky o síle výkonu potřebného k napájení žárovky, tedy přibližně 150 voltů. Náboj byl přes elektrody směřován především do oblasti hlavy mučeného.
Význam zařízení ECT nebyl ve vysokých šocích, které způsobují např. moderní paralyzéry (ZDroj: https://tvtropes.org). Vynálezci chtěli, aby oběti přežily. Cerletti zjistil na jatečních prasatech, že zvířata opravdu mohou dostat několik šoků a zůstat přitom naživu. Posléze zařízení vyzkoušel na již zmíněných schizofrenicích. Inovace přišla roku 1948 kdy dva angličtí chirurgové vyvinuli techniku Page-Russell pro aplikaci silných vícenásobných šoků. Do roku 1978 bylo pak v nemocnicích na základě léčby šoky ošetřeno ročně až na 200 000 lidí.
