Přibližně 60 tzv. vitrifikovaných pevností je rozeseto po celém Skotsku. Podobné struktury se nacházejí také ve Francii, v Německu, Walesu a Irsku. Mezi nejznámější však patří Tap O´Noth, hradiště ležící nedaleko městečka Rhynie na severovýchodě Skotska postavené na kopci, který je dominantou kraje.
Pevnost o rozloze 0,3 hektaru byla tvořena mohutnými valy z roztavených kamenů. Tvořila centrum celé osady datované do třetího století našeho letopočtu, kdy Skotsko obývala piktská kultura. Průzkumy naznačují, že zde bylo až 800 chatrčí. Tap O´Noth je tak největší známou vesnicí z raně postřímské Británie.
Piktové skleněné pevnosti
Piktové byl národ, žijící ve středním a severním Skotsku asi od 3. století př. n. l. do 9. století n. l. Moderní výzkumy naznačují, že nebyli příbuznými Keltů, ale šlo pravděpodobně o prapůvodní obyvatele Británie. Římský spisovatel Eumenius je popisuje jako „divochy, jež se nebojí armád Říma". Byl to jediný kmen, který nebyl v období Římské invaze nikdy podroben.
Pravděpodobně za to mohly i nedobytné hradiště, jejichž hradby tvořily vitrifikované stěny. Chemickým rozborem bylo zjištěno, že vznikly při teplotě 1100 °C. Hoření navíc bylo kontrolované. Není divu, že se během let objevily různé teorie, které tvrdily, že k roztavení kamenů byla použita neznámá starověká laserová superzbraň nebo atomová bomba.
Dlouho totiž vědci nedokázali přijít na to, jak lidé před 2500 lety dokázali vytvořit tak dokonalé podmínky k tavení. Ani složité pokusy, jež proběhly v roce 1937 pod vedením V. Gordona Childa a Wallacea Thorneycrofta, tajemství Piktů neodhalily. Zapálené trámy uvnitř valů sice kameny roztavily, zdi se však zbortily.
Tajemství Piktů
Archeologové z Forest Enterprise Scotland ve spolupráci se Stirling University a týmem dobrovolníků nakonec zjistili, že k vitrifikaci došlo bez přístupu kyslíku a pravděpodobně byla způsobena „působením obrovského tepla shora“. Podle vědců Piktové zapálili dřevěnou nástavbu, přičemž oheň hořel na kamenech a rozžhavil je „jako v peci“.
Pokusy mnichovského vulkanologa Fabiana Wadswortha dále dokázaly, že pokud se mezi kameny nasype drcený pískovec, který se v důsledku obrovského žáru speče, větší bloky drží při sobě a celá stavba se tak zpevní.
Zdroj:
www.en.wikipedia.org, www.cs.wikipedia.org, www.ancient-origins.net, www.scotsman.com
