Pionýrská organizace v širším slova smyslu měla pobočky po celém komunistickém světě i mimo něj, včetně Kuby, Číny, Mexika a Finska.
Jednou budeš dobrým komunistou
Pokud se podíváte na tuto fotografii, nevíte, jaký příběh se za ní skrývá. Jsou na ní zachyceni členové mládežnické skupiny Mladí pionýři, tedy Všesvazová pionýrská organizace Vladimíra Iljiče Lenina, jak si nasazují plynové masky během cvičení civilní obrany u Leningradu v roce 1937. Nám připadá obrázek děsivý, ve své době měl být ale propagandou obrazu síly a připravenosti mládežnické organizace. Mladí pionýři propagovali komunistické ideály spolupráce a tvrdé práce.
Mladí pionýři
Organizace vznikla v roce 1922 jako protipól k zakázaným skautům, kteří nepodporovali novou komunistickou vládu. Protože skauty ale Rusové ctili, vytvořili jejich „protiváhu“. Mladí pionýři měli mladé děti učit životním dovednostem s cílem udělat z nich dobré komunisty. Do pionýra tak chodily děti od 10 do 15 let a i když to vypadalo, že je členství dobrovolné, společenský tlak zajistil, že téměř každé dítě v tomto věkovém rozmezí bylo pionýrem. Své dovednosti pak mohli Mladí pionýři uplatnit i ve druhé světové válce, do níž se s nadšením vrhli. Uprostřed války si tak tyto děti hrály s odhozenými náboji, granáty a zásobníky, nebo nahrazovaly o víkendech starší muže, kteří odešli bojovat. Sbíraly papír a kovový odpad, udržovaly hroby padlých ve válce, a dokonce se zapojovaly do odboje - byly zkrátka prospěšní sovětskému Rusku.
Na dokument o této fotografii se podívejte zde:
Ti nejodvážnější pionýři
Někteří mladí pionýři byli dokonce vyznamenáni medailí Zlatá hvězda. Takový byl i Valentin Kotyk, který se stal vůbec nejmladším Hrdinou Sovětského svazu. Ve 14 letech se zapojil do partyzánského odboje, byl dvakrát zraněn, a nakonec padl v bitvě.
Na počátku vzniku však byla tato dětská organizace nucena čelit brutalitě války. Právě fotka nahoře ukazuje, že neexistuje způsob, jak děti zcela vyjmout z válečné reality. Fotograf Viktor Bulla, který fotku vyfotil, byl však obviněn jako nepřítel státu. I tak totiž ukázal děti v jejich zranitelnosti, navzdory pionýrskému heslu "Vždy připraveni!".
Tento fotograf nakonec za svou fotku ve jménu Sovětského svazu zaplatil životem. Viktor Bulla, ruský fotograf a filmař, se aktivně podílel na vytváření záznamu Říjnové revoluce od jejích počátků. Bulla byl nakonec přesto obviněn ze špionáže a prohlášen za nepřítele lidu. Jeho život skončil zastřelením buď v roce 1938, nebo 1939, krátce po pořízení této fotografie.
Fotografie, na jejíž konci je smrt
Na černobílé fotografii jsou pionýři ve stejném oblečení a s plynovou maskou, aby ukázali, že jsou vždy připraveni na účast na cvičeních vojenské pohotovosti. Tato příprava byla přímou reakcí na chemickou válku během první světové války. Děti skutečně byly nuceny cvičit hodiny v maskách, aby „byly připraveny“. Ač fotka dnes vypadá děsivě, měla ve skutečnosti nastolit důvěru.
"Mladí pionýři byli vlastně sovětskou verzí Baden-Powellova skautského hnutí, takže vedle všech politických dogmat a fyzických aktivit byla zapracována i přehnaná témata připravenosti a přežití," píše novinář Darmon Richter. "Dovedu si představit, že taková fotografie měla ukázat, jak dobře připravení a efektivně vycvičení tito mladí lidé byli."
Zdroje: www.rferl.org, www.atlasobscura.com, allthatsinteresting.com
