Lidoví hrdinové
Proč takový rozdíl? Důvodů mohlo být hned několik. Řada pirátů se rekrutovala z poctivých námořníků, kteří se během drsné cesty kvůli špatným podmínkám vzbouřili a přešli na temnou stranu. Jiní dokonce původně přepadávali cizí lodě na příkaz anglického krále v rámci války o bohatství z nově zakládaných kolonií. Kdo mohl rozlišit chladnokrevného zabijáka od rebela, jemuž se znelíbila ziskuchtivost nadřízených? Zvláště když se pirátská dobrodružství odehrávala v dalekých krajích, kam oko průměrného Evropana nedohlédlo. Kdo mohl vědět, co se tam přesně odehrálo?
Zkrátka a dobře, odsouzení piráti vzbuzovali sympatie. Angličtí úředníci se na druhé straně snažili, aby popravy pirátů sloužily jako odstrašující příklad pro všechny námořníky. Šibenice stály přímo v docích v ústí řeky Temže, kde příliv smáčel oběšencům končetiny. Samotné popravy se konaly za odlivu - pochmurné procesí se muselo dostat k popravišti suchou nohou. Kromě kata byl přítomen i kněz.
Následující video vás zavede na místo, kde v minulosti vyhasla řada pirátských životů:
Cesta piráta ze žaláře k šibenici mohla trvat i několik hodin. Odsouzenec byl veden hustě zalidněnou čtvrtí, aby ho spatřilo co nejvíce očí a jeho ponížení se znásobilo. Paradoxně však často došlo k pravému opaku. Lidé s pirátem soucítili a nabízeli mu alkoholické nápoje. Slavný kapitán William Kidd, popravený v roce 1701, prý po celou cestu k šibenici usrkával rum. Z roku 1796 se dochovala zpráva o třech pirátech, kteří byli tak opilí, že svůj konec sotva vnímali.
Tělo kapitána Kidda zavěšené pro výstrahu v kleci
Krátký provaz, dlouhé utrpení
Aby byly popravy pirátů obzvláště mučivé a odstrašující, kati v jejich případech používali kratší provazy. Při pověšení tak nedošlo ke zlomení vazu, ale odsouzenec se na smyčce dusil dlouhých třicet minut, přičemž bezmocně kopal nohama ve vzduchu. Tomuto hrůznému vystoupení se v Anglii přezdívalo "Maršálův tanec". Přihlížející lidé se často pokusili utrpení piráta zkrátit tím, že mu stáhovali nohy k zemi. Někdy se přitom stalo, že se provaz přetrhl a celý proces se opakoval.
Pirátské popravy přitahovaly pozornost širokého okolí. Štamgasti v tavernách podél řeky si ke stolům nosili kukátka, vysloužilí námořníci dožívající v Královské nemocnici na opačném břehu Temže ke sledování morbidního divadla používali dokonce dalekohledy. Když zákon v roce 1834 popravy na Temži zrušil, anglický tisk pěl hotové žalozpěvy - oblíbená zábava Londýňanů nadobro skončila.
Zdroje: https://www.ranker.com/, https://www.mylondon.news/, https://www.historic-uk.com/
