Planeta se nachází ve vzdálenosti 650 astronomických jednotek (AU) od své hvězdy, což je přibližně 650násobek průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Její oběžná doba je neuvěřitelných 13 538,6 roku, během nichž vykoná jeden oběh kolem své hvězdy. Tento mimořádný objev byl oznámený v roce 2013.
Hovoří o něm i toto video:
HD 106906 b se vymyká běžným očekáváním ohledně vzniku planet
HD 106906 b je vzácný přímo zobrazený „průvodce“, neboli vedlejší hvězda hvězdného systému, o hmotnosti planety a potenciální exoplaneta. Leží přibližně 336 světelných let (103 parseků) od Země. A navíc se vymyká běžným očekáváním ohledně vzniku planet.
Nachází se v neobvykle velké vzdálenosti od své mateřské hvězdy, daleko za hranicí toho, co se považuje za možné pro vznik in-situ z protoplanetárního disku.
Průvodce je jediným známým objektem obíhajícím kolem HD 106906, spektroskopickou dvojhvězdou složenou ze dvou hvězd hlavní posloupnosti F5V o celkové hmotnosti 2,71 hmotnosti Slunce. Stáří systému se odhaduje na 13±2 miliony let a pravděpodobně patří do asociace Scorpius-Centaurus. Hvězdu obklopuje disk a její hmotnost se odhaduje na 11krát větší, než je hmotnost Jupiteru. Teplota zde dosahuje asi 1 500 °C.
Extrémně velká planeta se divně hýbe
Vědce zaujala extrémní vzdálenost HD 106906 b od hostitelské hvězdy, protože zpochybňuje dosavadní modely vzniku planet a hvězd. Jedna z hypotéz předpokládá, že se průvodce zformoval nezávisle jako součást binárního systému, ačkoli poměr hmotností odporuje typickým očekáváním pro tento proces.
Alternativní teorie předpokládá, že HD 106906 b se původně zformovala blíže ke své primární hvězdě a následně byla gravitačními interakcemi s jiným objektem rozptýlena do současné vzdálenosti.
Další zvláštností je, že se planeta divně hýbe. Jak vědci zjistili, HD 106906 b se pohybuje velmi pomalu a celá elipsa oběhu jí zabere asi 15 000 let. Důvodem je to, že je planeta se svou hvězdou trvale spojená.
„Ve velmi raném období existence této hvězdy se mohlo stát něco, co začalo vyhazovat planety a komety až téměř ven ze soustavy, načež další hvězdy procházející kolem stabilizovaly jejich oběžné dráhy," uvedl Paul Kalas, profesor astronomie a hlavní autor článku. „Představujeme si to tak, že pokaždé, když se planeta nejvíce přiblíží k dvojhvězdě, rozvíří materiál disku, čímž disk na jedné straně zkrátí a posune. To pak vyvolává dojem, že se planeta velmi divně pohybuje," uvedl člen týmu Robert De Rosa z Evropské jižní observatoře v Santiagu de Chile.
Na umělecké ztvárnění této planety se podívejte ve videu zde:
Co na to Hubbleův teleskop?
Nedávná pozorování s využitím Hubbleova vesmírného dalekohledu odhalila vysoce asymetrický tvar disku trosek za poloměrem 200 AU, což podporuje hypotézu o dynamických otřesech, na nichž se podílela planeta a další perturbátor, potenciálně druhá planeta nebo blízké setkání s procházející hvězdou. Pohyby blízkých hvězd zjištěné pozorováním Gaia rovněž naznačily možnost existence dvou hvězd, které před 2 až 3 miliony let prošly kolem HD 106906.
Tento pozoruhodný objev vzbudil zájem veřejnosti a původně se objevila petice, která požadovala pojmenování planety "Gallifrey" podle domovské planety fiktivní postavy Doktora ze seriálu "Doctor Who". Ačkoli se Mezinárodní astronomická unie (IAU) rozhodla tento konkrétní název nepoužívat, v roce 2013 vyzvala veřejnost, aby navrhla jména pro exoplanety.
HD 106906 b představuje pro vědce zajímavou příležitost k dalšímu zkoumání vzniku a vlastností vzdáleně obíhajících exoplanet. Studiem jejího oběžného pohybu a disku trosek primární hvězdy chtějí vědci získat hlubší poznatky o rozmanité povaze planetárních systémů. Tento mimořádný objev zpochybňuje stávající teorie a rozšiřuje naše chápání vesmíru.
Zdroje: en.wikipedia.org/wiki/HD_106906_b, sciencemag.cz, www.exoplanety.cz, exoplanets.nasa.gov, www.space.com
