Exoplanety Kepler-138c a Kepler-138d obíhají kolem červeného trpaslíka Kepler-138, vzdáleného od nás přibližně 218 světelných let. Už před osmi lety výzkumníky zaujaly. Jsou totiž jen o něco větší než Země. Záhadou ale stále bylo, jaké vlastnosti oběžnice mají a jaký materiál obsahují.
Astronomové proto začali sbírat data z Hubbleova teleskopu a Spitzerova vesmírného dalekohledu. Jejich analýza jim doslova vyrazila dech. „Vždy jsme předpokládali, že planety, které mají podobnou velikost jako naše domovina, jsou složeny hlavně z kovů a kamene. Tělesa v souhvězdí Lyry jsou ale jiná. S největší pravděpodobností tvoří většinu jejich povrchu voda,” říká spoluautor studie Bjorn Benneke.
Planety Kepler
K tomuto závěru došli vědci pomocí porovnání velikostí a hmotnosti oběžnic. Zjistili, že tělesa jsou objemově více jak třikrát větší a dvakrát těžší než Země. Mají ale mnohem nižší hustotu.
Musí být tedy tvořeny z materiálu, který je lehčí než skála, ale těžší než vodík nebo helium, jenž obsahují plynní obři, jako je například Jupiter nebo Saturn. Nejpravděpodobnějším kandidátem, jež tato kritéria splňuje, je voda.
Tyto vodní světy byly dlouhou dobu považovány jen za hypotetické. Kepler-138c a Kepler-138d tak byly označeny za vesmírný poklad. Jejich zvláštností navíc je, že s největší pravděpodobností nemají ledovou skořepinu, jako měsíce Europa nebo Enceladus, ale hustý obal z vodní páry.
Žhavé světy se životem?
Výpočty naznačují, že jejich atmosféra má teplotu nad bodem varu. Pod ní by ale teoreticky mohla existovat voda v kapalném skupenství. To znamená, že by na planetách Kepler-138c a Kepler-138d mohly panovat podmínky vhodné pro život.
Astronomové se zároveň pochlubili i dalším objevem. Hubbleův a Spitzerův vesmírný dalekohled odhalil náznak další planety, jež se zároveň nachází i v obyvatelné zóně svého slunce. To oběhne jednou za 38 dní. Prozatím toto těleso, pojmenované jako Kepler-138e, ale zůstává záhadou.
Zdroj:
