Vzhůru do pravěku…

Pokud bychom měli stroj času a chtěli vidět na vlastní oči tunového býložravce, takového raného slona neboli jeho příbuzného, museli bychom se vypravit do středního miocénu, tedy do doby před deseti miliony lety. S destinací bychom si hlavu lámat nemuseli. Potuloval se po Evropě, Asii, jeho domovem byla i Afrika a Severní Amerika. A když bychom s sebou vzali naše ratolesti, pak bychom třeba dostali otázku: „A proč má ten slon tak ostré zuby a místo chobotu lopatky?“

Možná bychom dítka zklamali, protože na to přesnou odpověď dnes nemají ani vědci. Ale třeba bychom jim po našem návratu tuto otázku pomohli zodpovědět. A o jakého tvora se jedná? Je to platybelodon. Pojďme si ho představit.

Legrační nebo děsivý?

Badatelé se ve svým výzkumech mohou opřít o nálezy fosilií od mláďat po dospělé jedince, takže o jeho vzhledu si můžou udělat poměrně jasný obrázek. Platybelodoni dorůstali výšky až 4,5 metrů a vážili 2,5 tuny. Vypadali jako dnešní sloni – i s kly, s tím rozdílem, že měli chobot jako rozevřený ptačí zobák a měl tvar lopatek. V té spodní jim rostly dva vyčnívající ostré zuby.

Platybelodona poprvé popsali paleontologové z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku. Domnívali se, že tento tvor zuby rozhrabával bahno, aby si našel ty nejchutnější vodní rostliny, které pak nabíral svými obřími „chobotovými“ lopatami. Žvýkal je a polykal a v žaludku přemílal. Co však vědce mate jsou nálezy ostatků mláďat, která tyto „tyto lopaty“ nemají. Pradávný slon je získal až během života. 

S pravěkým slonem vás seznámí následující video:

Zdroj: Youtube

Jako dřevorubec

Na počátku 90. let zkoumal zuby platybelodonů paleontolog David Lambert z University of Cambridge. Nabídnul jiné vysvětlení. Na základech jejich opotřebení soudí, že je nepoužívali k vyhrabávání, ale spíš jako mačetu. Možná jim pomáhali prosekat se hustou vegetací. Možná silným lopatkovitý chobotem plarybelodon uchopil silné větve a ostrými zuby si je odřezal jako potravu. Zuby mu mohly sloužit i k odlupování kůry. Starší jedinci se živili „hrubou“ vegetací, jak se předpokládá. Mláďata pojídala jen jemné šťavnaté lístky a kousky zeleně. Na hrubší stravu pak přecházela spolu s postupujícím věkem, a s tím se jim měnil i tvar chobotu.

To je však jen domněnka. Proč měl platybelodon tak legrační rozpláclý chobot se zatím neví. Třeba na to vědci přijdou dřív, než jim kolegové z jiných oborů sestaví stroj času.

Zdroje: www.npr.org, listverse.com, prehistoric-fauna.com