Jenže ke zrušení vojenské základny s krycím názvem Angara nedošlo. Tehdejší generální tajemník komunistické strany narazil na odpor ministra obrany Dmitrije Ustinova. Ten slíbil, že na stavbu osobně dohlédne. Každou sobotu proto nasedl do letadla a zamířil doprostřed nepropustné tajgy, 180 km jižně od města Archangelsk.
Zde se již několik měsíců budovala střelnice, jejímž primárním úkolem bylo efektivní nasazení raket proti tehdejšímu nejdůležitějšímu nepříteli SSSR, Spojeným státům americkým. I přes všechny komplikace, jako kruté mrazy, záplavy a nedostatek materiálu, byla 7. února 1959 slavnostně otevřena pod oficiálním názvem 3. výcviková dělostřelecká střelnice.
Střelnice Plesetsk
Během několika nadcházejících let se projekt rozšiřoval. Balistické vojenské rakety létaly východním směrem, nosné střely s fotoprůzkumnými a meteorologickými družicemi mířily na sever. V prosinci roku 1965 byla navíc poprvé vyzkoušena příprava startu kosmické rakety. Střelnice se tak oficiálně stala kosmodromem.
Problémem ale bylo, že i přesto, že struktura základny byla několikrát reorganizována, startovací komplexy s odpalovacími rampami, stejně jako montážní budovy, dílny a stanice pro plnění nádrží rekonstruovány nebyly. Nikdo si neuvědomil, že je jen otázka času, kdy zastaralá zařízení selžou.
Exploze 1980
Bylo 18. března 1980. Tým obsluhující raketu Vostok-2M nesoucí družici Tselina-D měl plné ruce práce. Několik hodin před plánovaným startem, který se měl uskutečnit ve 21:16, byly naposledy provedeny různé testy. Proběhly bez problémů. Stačilo jediné, natankovat.
Těsně před 19. hodinou se začaly nádrže plnit 300 tunami petroleje, kapalného kyslíku a dusíku. Přesně v 19:01 přidala obsluha peroxid vodíku. Dodnes se přesně neví, co se vlastně stalo. Náhlá exploze roztrhala 44 mužů. Další čtyři byli masivně popáleni a 88 lidí zraněno.
Svědci uvedli, že po prvním výbuchu následovaly další. Odpalovací rampa a budovy v okolí byly zcela zničeny. Oficiální vyšetřování přisoudilo vinu posádce, konktrétně „neoprávněnému jednání jednoho z členů pozemního personálu, jenž měl použít nevhodný materiál pro pájení objímek filtrů v přívodu peroxidu vodíku. Jak se ale ukázalo o necelý rok později, kdy se podobné katastrofě jen o vlásek uniklo, příčinou tragédie byla pravděpodobně konstrukční chyba v palivových filtrech rakety.
O smrti 48 mužů se nikdo nedozvěděl. Velkoplošné noviny Pravda uvedly, že start zařízení byl úspěšný. Až v roce 1989 se na veřejnosti objevily snímky popálených obětí a video, které ukazuje masivní detonaci a plameny šlehající stovky metrů vysoko. V rámci politiky otevřenosti Kremlu se nakonec ukázalo, že exploze z roku 1980 nebyla jediným neštěstím v Plesetsku. 23. června 1973 vybuchla při tankování nosná raketa Cosmos. V plamenech zahynulo devět techniků.
Zdroje: www.idnes.cz, www.news.bbc.co.uk, www.apnews.com
