Vědci rozluštili nápis na 4000 let staré desce. Přepsal dějiny matematiky

Plimpton 322

Plimpton 322

Foto: Profimedia.cz

Psal se rok 1922. Profesor orientálních jazyků a archeologie na univerzitě v Toledu Edgar James Banks držel v ruce hliněnou tabulku objevenou na nelegálních vykopávkách u Tell as-Senkerehu, města, kde kdysi dávno stála starověká Larsa. „Jsem si jistý, že je pravá," oznámil sběrateli Georgovi Plimtonovi, který ji zkoumavým pohledem prohlížel. „Pokud ano, je stará přes 3 500 let," odvětil filantrop. „A možná přepíše dějiny." Netušil, že měl pravdu.

Tabulka se po Plimtonově smrti dostala do knihovny University of Columbia, kde ji ve 30. letech 20. století začal studovat archeolog a specialista na sumerské a akkadské texty François Thureau-Dangin. Zjistil, že obsahuje soupis tzv. pythagorejské trojice, tedy trojice přirozených čísel, jež lze využít jako velikosti stran pravoúhlého trojúhelníka.

Karalské pyramidy v Peru.

Supervyspělá civilizace postavila dokonalé obří pyramidy a zmizela neznámo kam

Když jeho objev potvrdil i jeho kolega Abraham Sachs, zájem o tabulku, pojmenovanou jako Plimpton 322, vzrostl raketovou rychlostí. Dokazuje, že Babyloňané slavnou Pythagorovu větu a2 + b2 = c2 využívali tisíc let před jejím oficiálním vyřčením.

Plimpton 322

Babylonská tabulka, datovaná mezi roky 1822 př. n. l. a 1762 př. n. l., obsahuje zápis klínovým písmem. Kromě dvou úvodních řádků má 15 řádků čísel uspořádaných do čtyř sloupců. Jelikož je na levém okraji poškozena, historici předpokládají, že jí část chybí. Původně tedy mohla obsahovat čísla v 6 sloupcích a 38 řádcích, zapsaných do šedesátkové soustavy.

Pinterest

Australští matematici Daniel Mansfield a Norman Wildberger zjistili, že Plimpton 322 konkrétně popisuje tvary trojúhelníků pomocí nového druhu trigonometrie, jež je založena na poměrech, nikoli na úhlech a kružnicích. Odborníci se však dosud neshodli, jaký přesně měla tabulka význam. Předpokládají, že zápis mohl pomoci s výpočty při stavbě paláců, chrámů nebo kanálů.

Zářivá hvězda Sírius v kostelaci Velkého psa

Dogoni: Primitivní africký kmen udělal objev, který je dodnes vědcům záhadou

Mezopotámská matematika se totiž zaměřovala na řešení problémů reálného světa. Zatím neexistují důkazy, že tehdejší matematici se snažili také o teoretické výpočty nebo o abstrakci, jako je tomu dnes. Na rozdíl od Řeků, zaměřujících se na geometrický postup řešení, se Babyloňané orientovali spíše na numerické výpočty řešící konkrétní problém.

Lepší matematika

Pokud mají matematici pravdu, je nutné přepsat historii. Do dnešní doby se totiž předpokládalo, že objevitelem trigonometrie byl antický astronom Hipparchos žijící mezi lety 190 př. n. l. až 125 př. n. l. v Alexandrii. Pravděpodobně ho však předběhli obyvatelé Mezopotámie o více než tisíc let.

Zdroj: Youtube

„Dávný matematik přistupoval k aritmetice a trigonometrii naprosto odlišným způsobem, než je tomu dnes. Byl mnohem přesnější, zároveň také jednodušší," tvrdí Daniel Mansfield. Babylonské výpočty by tak mohly najít uplatnění v dnešních oborech od počítačové grafiky, v geodézii až po výuku.

Zdroj:

www.dml.cz, www.osel.cz, www.hyperallergic.com,www.krbalek.cz