Americká sonda New Horizons, velká jako piáno, se k Plutu přiblížila na vzdálenost 12 400 km. Stala se prvním aparátem, který k planetě dorazil a z blízka ji vytofografoval. Během této expedice NASA zjistila, že Pluto má modrou atmosféru, na jeho povrchu jsou vulkány chrlící led a zvláštní polygonální obrazce. Právě z nich byli vědci zmatení nejvíc.

Pluto

(134340) Pluto, jak zní jeho oficiální název, je největší a druhou nejhmotnější známou trpasličí oběžnicí v naší Sluneční soustavě. V roce 1930 ho objevil americký astronom Clyde Tombaugh, jež ho zařadil mezi planety. V roce 2006 se ale na 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze změnila definice pojmu „planeta“. Pluto bohužel nesplnilo poslední podmínku, že těleso musí mít tak silné gravitační pole, aby vyčistilo okolí své oběžné dráhy. Stalo se tak trpasličí planetou, případně plutoidem.

Pluto - obrazce

I přes jeho vyřazení z oficiálního seznamu je jeho výzkum stále aktivní. Vědci touží vysvětlit některá jeho tajemství, jako například již zmiňované polygonální vzorce dusíkového ledu, nacházející se v oblasti Sputnik Planitia. Tento oválný geologický region můžeme najít kolem rovníku. Má rozlohu asi 900 tisíc čtverečních kilometrů a hloubku přibližně 3 km. Pozorování naznačují, že celá zóna je asi kráterem, jež vznikl po dopadu gigantického asteroidu. Srážka se měla odehrát asi před 4 miliardami let.

Adrien Morison, autor studie, popisující záhadné geometrické tvary na povrchu tělesa, se svým týmem vytvořil několik počítačových simulací, díky kterým zjistil, jak se obrazce dostaly na povrch Pluta. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Vzorce dusíkového ledu vznikly sublimací. Tedy, že dusík přešel z atmosféry přímo na pevné skupenství.

Experiment nasimuloval chování dusíku během jeho ochlazování. Ukázalo se, že opravdu vytvoří polygonální obrazce, totožné s těmi, jaké sonda New Horizons pozorovala přímo na povrchu planety.

Nic neobvyklého

Klimatický model Pluta zároveň naznačil, že sublimace v regionu Sputnik Planitia se začala asi před dvěma miliony lety. Dusíkové polygony se podle teorie vědců nacházejí také i na Tritonu, Neptunově měsíci a dalších tělesech, jako jsou Eris a Makemake, nacházející se v Kuiperově pásu, jež jsou ještě vzdálenější než Pluto.

Vysvětlení vzniku obrazců pomáhá vědcům pochopit, jak se planety formovaly. Polygonální terén naznačuje, že Pluto disponuje jedním z nejmladších povrchů Sluneční soustavy.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.denik.cz, www.vosveteit.sk, www.space.com, www.cze.legatechnics.com