Nová studie naznačuje, že Pluto má teplý vnitřek či jádro již od svého vzniku a že pod jeho ledovou kůrou může být stále kapalný vnitřní oceán.
Na video o tomto objevu se podívejte zde:
Zmrzlá planeta nebyla vždy tak chladná
Pluto je trpasličí ledovou planetou, kde teplota dosahuje hrozných -230 stupňů Celsia. I proto je jasné, že by zde život neměl existovat. Jak prozkoumala NASA na snímcích New Horizons, ukázalo se, že Pluto je jeden z nejzajímavějších světů, které jsme kdy pozorovali. Je obklopeno mlhavou vrstvou atmosféry, pod níž se nachází mrazivý, kráterovitý povrch. Jde o planetu složenou z nečistého vodního ledu, který tvoří velkou pánev, jež byla zaplavena zmrzlým dusíkem.
Pluto má ledový oceán
Jenže nová studie publikovaná v časopise Nature Geoscience naznačuje, že Pluto má stále teplý vnitřek, což by mohlo znamenat, že by tomu tak mohlo být i u dalších velkých ledových trpasličích planet. Tam, kde je teplá voda, mohl by být i život.
Vodní ledová kůra. Která Pluto pokrývá, je plná trhlin, které ukazují, že by pod ledovým příkrovem mohla skutečně být tekutá voda. Vnitřní oceán by se tak rozléval mezi ledovým pláštěm a skalnatým jádrem. Pluto by pak bylo stejným příkladem, jako jsou oceány na ledových měsících Jupiteru a Saturnu.
Pluto již není planetou
Z historie Pluta
Jak se nově ukázalo, trhliny na povrchu Pluta nejsou stejně staré a některé pravděpodobně vznikly hned po vzniku samotné planety, tedy před 4,5 miliardami let. Pluto tak zřejmě rostlo pomalu. Tak, že nabalovalo ledový materiál, který kondenzoval při formování vnější sluneční soustavy. Tento proces vědci nazvali "oblázková akrece" a označuje se jako "horký start", tedy start dostatečně teplý na to, aby vodní led roztál.
Když se teplo zachycené radioaktivním rozpadem v kamenném jádře nahromadilo natolik, že roztavilo nadložní led, vznikl zřejmě oceán! Spodní část ledu se změnila v kapalnou vodu, která je hustší a zabírá menší objem, a nadložní led se ocitl v kompresi. Ostatní trhliny se začaly tvořit až mnohem později, když naopak horní část tohoto oceánu začala zamrzat, protože teplo unikalo do vesmíru. D9ky tomuto velmi pomalému mrznutí se pak tloušťka ledového krunýře pokrývajícího Pluto možná zdvojnásobila na přibližně 180 km. Dnes tedy přežívající oceán tvoří pravděpodobně 200 km silná vrstva mezi ledem a horninou.
A jak víme, oceány předurčují život.
Na video se podívejte zde:
Vulkanická činnost na Plutu
Teplotu jádra Pluta potvrzuje dokonce i vulkanologická studie.
„Vnitřní struktura a evoluce Pluta umožňuje lepší zadržování tepla, nebo zkrátka má více tepla, než se před nasazením sondy New Horizons předpokládalo,” řekla planetoložka Kelsi Singerová.
Při zkoumání Pluta bylo dále zjištěno, že planeta má spoustu ledových vulkánů, které místo lávy a magmatu chrlí velmi zvláštní hmotu, které připomíná zubní pastu.
Trpasličí planetu pokrývají kryovulkány vysoké až 7000 m, ledové sopky, které jsou v mnohém unikátní. Na Plutu panují odlišné podmínky, jako je teplota, atmosférický tlak a odlišné směsi ledových materiálů. Díky tomu se kryovulkány na trpasličí planetě od ostatních liší. Díky sondě NASA New Horizons astronomové zjistili, že při erupci kryovulkány na Plutu vytlačují velké množství ledu. Zřejmě se jedná o zmrzlou vodu, která však svou soudržností připomíná zubní pastu.
A stejně jako s oceány, obdobné kryovulkány již experti našli na povrchu trpasličí planety Ceres a měsících Europa, Titan i Trion (měsíc Neptunu).
Jak se tedy zdá, Pluto bude muset být daleko blíže prozkoumáno.Možná se známky nějaké formy života naleznou i zde.
Zdroje:
