Z jádra Země uniká záhadný plyn. Vznikl krátce po Velkém třesku

Zemské jádro.

Zemské jádro.

Foto: Rost9 / Shutterstock.com

Slyšeli jste někdy pojem prachoplyn? Podle nové modelové studie uniká z kovového jádra Země extrémně vzácný typ helia, který vznikl krátce po velkém třesku. Helium-3 je zázrakem přírody a vodítkem pro historii Země a zdá se, že se v nitru naší planety stále nachází značné množství tohoto izotopu. Co tento nález prachoplynu znamená?

Velký třesk nastal asi před 13,8 miliardami let. Při té příležitosti vznikl zřejmě i plyn helium-3 a část tohoto plynu se měla připojit k dalším částicím plynu a prachu ve sluneční mlhovině. Mlhovina je rozsáhlý rotující oblak, o němž se předpokládá, že vedl ke vzniku sluneční soustavy.

Na nový unikátní dokument o Heliu-3 se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Naše Země má Helium-3 dodnes. Vědci si nebyli stále jisti, kolik přesně helia-3 pochází z jádra Země a kolik z pláště a kolik helia-3 se nachází v zásobnících Země.

Srovnání velikosti Země, Měsíce a Enceladu.Srovnání velikosti Země, Měsíce a Enceladu.Zdroj: Tom.Reding / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Země coby zásobárna vzácného prachoplynu

Zemské jádro pravděpodobně obsahuje rozsáhlou zásobárnu helia-3. Pokud se tento nový předpoklad ukáže jako pravdivý, pak je jen dalším důkazem podporujícím myšlenku, že Země vznikla uvnitř vzkvétající sluneční mlhoviny. Dříve zde totiž byla i teorie, že vznikla na její periferii nebo během slábnutí mlhoviny.

Měsíc je vzpomínkou na dávný střet dvou těles

Země pod povrchem skrývá další starou planetu. Theia pomohla vzniku života

Helium-3 je izotop nebo varianta helia, která má v jádře jeden neutron místo obvyklých dvou. Tento vzácný plyn tvoří pouhých 0,0001 % helia na Zemi, je tedy skutečně výjimečný a vzácný, nejen dle názvu. Vzniká různými procesy, například radioaktivním rozpadem tritia, vzácného radioaktivního izotopu vodíku.

Je také zároveň jedním z prvků, které na Zemi existovaly nejdříve. Země si dodnes uchovává část vzácného plynu, který nadále uniká z jejího nitra.

 

Únik helia ze středu Země

Z nitra Země ročně unikají asi 2 kg helia-3. Tento únik byl pozorován většinou podél systému středooceánských hřbetů. Právě zde se stýkají tektonické desky. A právě při jejich pohybu se helium uvolňuje. Toto množství helia odpovídá množství, jež by stačilo na naplnění balónu o velikosti jednoho stolu.

Dosud však nebylo jasné, kolik tohoto plynu pochází z jádra Země a kolik z pláště a kolik helia-3 se nachází v zásobnících Země. A proto se vědci rozhodli učinit pokus, kdy se snažili zjistit množství helia ve dvou důležitých fázích historie Země.

První fází byl vznik samotné planety, druhou pak vznik Měsíce, při němž naše planeta o velké množství tohoto plynu přišla. Vědci se domnívají, že Měsíc vznikl při srážce kolosálního tělesa o velikosti Marsu se Zemí asi před 4 miliardami let.

Na základě pokusů pak vypočítali, že v zemském jádru je dodnes maximálně 1 pentagram helia-3. Jedná se o obrovské množství, které naznačuje, že Země vznikla ve sluneční mlhovině s vysokou koncentrací tohoto plynu.

Stále se však jedná jen o modelové situace, takže nevíme, jak moc jsou výsledky přesné. Budou proto provedeny další výzkumy, které by toto poznání měly podpořit.

 

Zdroje:

www.livescience.comwww.spacedaily.commassesmedia.com