Plynové komory nacisté testovali na psychicky nemocných a jejich lékařích

9. říjen 2019 četba na 2 minuty
Plynová komora v Poznani

Plynová komora v Poznani

Foto: Radomil/Wikipedia

Nad způsoby, jak zavraždit větší skupinu lidí najednou, se nacisté zamýšleli už před začátkem války. První plynové komory byly otestovány v polské Poznani na podzim roku 1939. Nepoužíval se v nich ještě plyn Cyklon B, ale oxid uhelnatý.

Plynová komora přitom nebyla nacistickým vynálezem. První zařízení tohoto typu vznikala počátkem 20. let ve Spojených státech a sloužila jako alternativní způsob popravy. Zatímco však Američané plynem usmrcovali jen odsouzené jednolivce, nacisté vynález využili k masovému vyvražďování několika milionů evropských Židů.

V říjnu 1939 Hitlerovy jednotky obsadily dělostřeleckou pevnost v Poznani a přeměnily ji v koncentrační tábor, který ale neměl sloužit k věznění zadržených, nýbrž k jejich přímé likvidaci. Ve dvou skladech na munice byly utěsněny všechny vzduchové průduchy, ponechán byl jen jeden otvor pro přívod plynu. Jakmile oběti vešly do místnosti, nacisté za nimi zabouchli dveře, utěsnili je jílem a do komory vpustili oxid uhelnatý.

Jako první byli zplynováni chovanci ústavu pro choromyslné z nedalekého města Owiňska. Němečtí vojáci je sváželi do pevnosti nákladními vozy a nešetřili ani ženy a děti. Protože hrozilo, že lékaři a ošetřovatelky z ústavu ohlásí celou věc Červenému kříži, nacisté plynem zavraždili i je.

Celkově bylo v Poznani během prvního roku války zplynováno asi 5000 lidí, těla skončila v masovém hrobě na kraji lesa. Do tábora přicházeli také polští odbojáři, akademici i prostí občané, kteří projevili nesouhlas s německou invazí. Ne všechny čekala smrt plynem; mnozí z nich byli zastřeleni nebo ubiti, popřípadě zemřeli při běhu po tzv. schodišti smrti. Tato krutá zábava dozorců spočívala v tom, že vězni museli vybíhat příkré schody s těžkým kamenem u nohy, přičemž byli nahoře skopnuti zase dolů. Kdo vydržel nejdéle, směl žít. Komu už síly nestačily nebo se vážně zranil pádem, byl zastřelen.

Koncentrační tábor v Poznani byl jen začátkem. Dozorci se ve svých sadistických praktikách stávali vynalézavějšími a stejně tak se zdokonalovaly také plynové komory, které se měly stát nástrojem konečného řešení židovské otázky. Oxid uhelnatý byl nahrazen plynným kyanovodíkem, obsaženým v prostředku na hubení hmyzu s obchodním názvem Cyklon B. Používal se zejména v plynových komorách koncentračních táborů Osvětim a Majdanek.

Akční letáky