Zvláštní komando SS pod vedením Herberta Langeho začalo v říjnu roku 1939 svážet do poznaňské pevnosti pacienty z ústavu pro duševně choré z nedalekého města Owiňska (Zdroj: historylearning.com). Denně opustily ústav tři nákladní vozy, každý z nich odvážel 25 lidí. Nejprve byli odvezeni muži, potom ženy s dětmi a na závěr i lékaři a ošetřující sestry. Na konci listopadu už bylo zařízení zcela prázdné a nacisté si v něm zřídili vlastní základnu.
Každá skupina pacientů či zdravotníků po příjezdu do poznaňské pevnosti musela přejít most a vystoupat do svahu, kde se nacházely dva muniční sklady. Všechny průduchy ve skladech byly utěsněny, nacisté ponechali jen jediný otvor, kterým prostrčili rouru přivádějící plyn. Jakmile lidé vešli do skladu, příslušníci SS za nimi zabouchli dveře, utěsnili je jílem a do místnosti vpustili oxid uhelnatý (Zdroj: www.jewishvirtuallibrary.org).
Jednalo se o prototypní plynové komory, na nichž si nacisté ověřili, že lze fyzicky zlikvidovat velký počet obětí najednou, bez prolití krve a na nízké náklady. Metoda masového vraždění měla být později zdokonalena ve vyhlazovacích táborech Osvětim a Majdanek za použití plynného kyanovodíku vyráběného pod značkou Cyklon B (Zdroj: www.thoughtco.com/zyklon-b-gas-chamber-poison...).
V polovině roku 1940 měl Herbert Lange a jeho komando na svědomí přes 5000 zavražděných pacientů z několika psychiatrických léčeben z okolí Poznaně. Za tyto zločiny se Lange dočkal povýšení a dalšího úkolu: zlikvidovat 100 tisíc Židů z dobytých oblastí Polska. Ve vyhlazovacím táboře Chełmno navrhl vystavět kremační pece namísto kopání masových hrobů a vězně hromadně zabíjel v nákladních vozech přestavěných na mobilní plynové komory. Smrt v nich našlo mimo jiné i 93 dětí z obcí Lidice a Ležáky.
Spravedlivého soudu se Lange nedočkal, protože 20. dubna 1945 padl v bitvě o Berlín. Díky tomu unikl jistému trestu smrti oběšením.