„Bude slunečno, až polojasno či zataženo. Mohou se vyskytnout přeháňky až bouřky. Místy očekávejte sněžení.” Tak zní jeden z vtipů zaměřený na předpověď počasí. Každý asi zažil, že někdy meteorologům nevyšla. Předvídat okamžitý stav ovzduší na určitém místě je i v době technologických vymožeností a kvantových počítačů stále obtížné.

Předchází mu hodiny sbírání dat z meteorologických stanic, jejich vyhodnocování pomocí složité soustavy nelineárních diferenciálních rovnic a statistiky. Z výsledků modelů pak jednotlivý odborník sestavuje předpověď. Tu mohou narušit jevy, jež se mohou vyskytnout náhle, jako je nízká oblačnost, skupenství srážek či teplota vzduchu v nižších polohách. „Přirozená proměnlivost atmosférických jevů nás přivedla na myšlenku, že by se mohly ovlivnit teorií chaosu," píšou Takemasa Miyoshi a Qiwen Sunse ve své studii.

Počasí a teorie chaosu

Teorie chaosu se zabývá chováním dynamických systémů, které vykazují tzv. motýlí efekt. Název jevu odkazuje na hypotézu, že i něco tak zanedbatelného jako vzduch rozvířený motýlími křídly, může v konečném důsledku vyvolat tajfun. V důsledku této citlivosti mohou fyzikální systémy vykazovat chaos a jevit se jako náhodné.

Avšak motýlího efektu by se dalo využít i naopak. „Kontrola chaosu naznačuje, že malé poruchy, jež jsou ale v přírodě přirozené, mění dráhu dynamických systémů atmosféry požadovaným směrem. Mohli bychom tak navrhnout efektivní kontrolu s řadou nekonečně malých zásahů vedoucí k vytoužené budoucnosti," píší vědci.

Výzkumníci chtějí experimentálně nasimulovat počasí a poté určit teplotní okna, jež by mohly uměle vytvořené výkyvy ovlivnit. „Naším cílem není způsobit trvale nevratnou změnu klimatu, ale rádi bychom napomohli lidským aktivitám, například posunutí mraků, z nichž hrozí extrémní deště, abychom se vyhnuli katastrofám."

Poručit větru a dešti

Vrtochy počasí se lidé snaží ovlivnit snad odjakživa. Naši starověcí předci prováděli obřady a přinášeli obětiny. V 17. století se snažili vinaři zahnat krupobití rozhoupáním kostelních zvonů. Rakouský psychoanalytik Wilhelm Reich přišel roce 1950 s přístrojem, jež měl snížit množství tzv. atmosférického orgonu a rozehnat tak mraky. Zmínění látka je však smyšlená a tak jeho vynález neměl žádný účinek.

Zdroj: Youtube

Nejaktivnější ve vymýšlení různých způsobu, jak poručit větru i dešti, je Čína. Před zahajovacím ceremoniálem letní olympiády v Pekingu dokonce vyslala do vzduchu 1 104 raket s jodidem stříbrným, aby bylo nad stadionem jasno. Ve svém prohlášení v roce 2020 také zveřejnila, že do pěti let chce ovlivňovat množství srážek nad územím o rozloze 5,5 milionu kilometrů čtverečních.

Zdroj:

www.ivtipy.cz, www.meteobox.cz, www.npg.copernicus.org, www.thenextweb.com, www.cs.wikipedia.org, www.stoplusjednicka.cz