Erupce poblíž tichomořského souostrovního státu způsobila tsunami a zvukový třesk, který dvakrát obkroužil Zemi. Místní vláda ji popsala jako "bezprecedentní katastrofu".

Může znamenat nebezpečí pro celou planetu

Podle NASA vyslala do stratosféry nejen popel, ale také tolik vodní páry, že by naplnila 58 000 plaveckých bazénů olympijské velikosti. Vědci uvedli, že překonala "všechny rekordy" ve vstřikování vodní páry od doby, kdy družice začaly tyto údaje zaznamenávat.

Přístroj Microwave Limb Sounder na družici NASA Aura, který měří atmosférické plyny, zjistil, že výbuch vynesl do stratosféry zhruba 146 teragramů vody ve výšce asi 8 až 33 kilometrů nad povrchem planety. Erupce Tongy tak zvýšila celkové množství vody ve stratosféře asi o 10 %.

To je téměř čtyřnásobek množství vodní páry, které se dostalo do stratosféry při erupci hory Pinatubo na Filipínách, ke kterému došlo v roce 1991. Vědci tvrdí, že tento bezprecedentní výtrysk, který se vyrovná síle hirošimské atomové bomby, by mohl dočasně ovlivnit průměrnou globální teplotu na Zemi.

"Nikdy jsme nic podobného neviděli," řekl Luis Millán, atmosférický vědec z Laboratoře tryskového pohonu NASA, jehož tým uvedl, že údaje o vodní páře byly "mimo tabulky".

Od doby, kdy NASA před 18 lety začala provádět měření, pouze dvě další erupce, a to erupce Kasatochi v roce 2008 na Aljašce a erupce Calbuco v Chile v roce 2015, vyslaly velké množství vodní páry. Obě se ale rychle rozptýlily. Ani jedna se však nedá srovnat s obrovským množstvím vody, jež bylo uvolněno při erupci sopky Tonga.

Podívejte se na hrozivý výbuch sopky Tonga

Silné sopečné erupce obvykle ochlazují povrchové teploty na Zemi, protože vzniklý popel odráží sluneční světlo. Erupce sopky Tonga je však tak trochu záhadou. Z ní uvolněná pára totiž může působit opačně a zadržovat teplo.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Podle vědců se "může jednat o první pozorovanou sopečnou erupci, která ovlivnila klima nikoliv ochlazením povrchu způsobeným sopečnými sulfátovými aerosoly, ale spíše jeho oteplením".

Vodní pára by pak mohla setrvat v ozónové vrstvě i několik let. Tím by došlo ke zvýšení povrchových teplot na Zemi, což by mohlo mít trvalé následky.

"Účinek by se rozptýlil, až by se dodatečná vodní pára cyklicky dostala ze stratosféry. I tak by to ale mohlo znatelně zhoršit účinky klimatických změn," tvrdí vědci.

Za příčinu rekordní erupce odborníci označují podmořskou kalderu sopky, prohlubeň ve tvaru pánve. Ta je hluboká asi 490 metrů. Kdyby byla kaldera mělčí, mořská voda by nebyla dostatečně horká na to, aby se projevila naměřená hodnota vodní páry, a kdyby byla hlubší, intenzivní tlaky by mohly výbuch utlumit.

Zdroje:

www.dailymail.co.uk

www.livescience.com

nypost.com