Jeho matkou byla Giraldona Carlino. Aby král Alfons zajistil Ferdinandovi dobrou budoucnost, dal ho v roce 1444 oženit s feudální dědičkou Isabelou z Clermontu. Ta byla neteří a předpokládanou dědičkou bezdětného knížete Giovanniho Antonia del Balzo Orsini z Taranta.
Podivné praktiky Ferdinanda I.
Ferdinand I. Neapolský byl neapolským králem v letech 1458-1494. Byl synem Alfonse V. Aragonského a jeho milenky Giraldony Carlino.
Ne nadarmo se o něm říká, že trpěl stihomamem a podivným druhem bláznovství.
Ferdinand I. nenechal většinu svých nepřátel na svobodě. Místo toho je zabíjel a mumifikoval. Jejich zakonzervovaná těla pak uchovával na hradě Castelnuovo. To vše pro své vlastní potěšení.
Ferdinand I. Neapolský byl skutečně znám jako politicky obratný, ale také jako naprosto bezohledný a krutý panovník. Svou moc si udržoval silou. Možná až příliš často věznil a popravoval své nepřátele. I ty domnělé.
Těla zabitých pak byla mumifikována, aby Ferdinand I. mohl mrtvoly oblečené v běžných kostýmech následně vystavovat v místním žaláři.
S nepřáteli nakládal neobvykle zvrhlým způsobem
Neapol, respektive Sicilské království, byla cenná hlavně díky své blízkosti papežství. A i když byly papežské státy od roku 1200 nominálně nezávislé, měli vládci Sicílie / Neapole, jakožto největšího suverénního státu v Itálii, poměrně značný vliv.
Pro více informací se podívejte na toto video:
I proto byla tato lakolita jakýmsi snem sousedních mocností. Převážně pak Španělska a Francie.
V roce 1459 byla Ferdinandova vláda ohrožena dlouhou vzpourou baronů. Mezi vůdce vzpoury patřil Giovanni Antonio Orsini, tarantský kníže a strýc Ferdinandovy manželky.
Vzbouřenci se spojili, aby nabídli korunu Janu z Anjou, synovi bývalého krále Reného. Ten se za pomoci své armády vylodil na březích království a obsadil některá města včetně Nocery. Dne 7. července 1460 byl Ferdinand Janem poražen na planině u ústí řeky Sarno jižně od Vesuvu.
Ferdinanda se však nepodařilo chytit. Unikl s pouhou dvacetičlennou stráží.
Ferdinand byl obrazem drsného chlapa. Byl to velmi nemilosrdný a bezcitný člověk a panovník v jednom. Své nepřátele si držel v blízkosti tím, že jejich mrtvá těla vycpával a usazoval kolem hodovního stolu. Jakýsi obraz "poslední večeře". Uvádí se, že za svého života zplodil zhruba osmnáct potomků.
Ferdinand nevěřil v mumifikaci svých poddaných. Po své vlastní smrti v roce 1494 se nechal konzervovat jako umělá mumie. Když vědci následně provedli pitvu jeho těla, zjistili, že důvodem jeho smrti byla rakovina tlustého střeva.
Zdroje:
