Podivný vrchol El Fuerte: Skrývá se tu zkamenělá KOSMICKÁ loď?

29. květen 2014 četba na 3 minuty
El Fuerte patří mezi nejpodivnější archeologická naleziště na světě.

El Fuerte patří mezi nejpodivnější archeologická naleziště na světě.

Foto: Koláž Šíp

V samém srdci Bolívie se nachází Samaipata, jedno z nejpodivnějších archeologických nalezišť na světě. Uprostřed stojí skalnatý kopec zvaný El Fuerte, který je posetý žlaby, kanálky a výklenky pravidelných tvarů. Proč? To nikdo neví.

Kdokoli to místo spatří, nemůže se ubránit dojmu, že hledí na obří vesmírný koráb, který po staletí odpočívá v zemi a eroze odkryla jeho vrchní část. Stačí si vzpomenout třeba na Hvězdné války, kde se proháněly kosmické lodě s podobným povrchem. Jistě, rozumně uvažující člověk se z říše fantazie vrátí zpět na zem, ale stále tu zůstává nezodpovězená otázka: Kdo a proč vytvořil něco takového?

Je to odpalovací rampa!

Povrch skalnatého vršku je dlouhý zhruba 250 metrů a široký asi 60 metrů. Na celé ploše jsou uměle vytesané prohlubně, po stranách jsou zase řady velkých výklenků, do nichž se vejde stojící člověk. Vypadají jako střílny na boku staré galeony, ale nikam nevedou. Všechny tyto útvary nevznikly náhodou, daly velkou práci, ale jejich smysl nám stále uniká.

Místo ležící v nadmořské výšce 2000 metrů nad mořem znali už první španělští dobyvatelé, kteří sem pronikali v 16. století. Považovali ho za indiánskou pevnost, a proto mu dali jméno El Fuerte.

První seriózní vědci sem ale zavítali až o 300 let později. Jedním z prvních byl francouzský přírodovědec Alcide d'Orbigny (1802–1857), podle něhož v prohlubních indiáni vymývali zlato. Brzy se objevily další hypotézy. Prý se zde zpracovávala a uchovávala kukuřice, další si myslí, že šlo o ceremoniální a náboženské centrum, které zároveň sloužilo k astronomickým účelům. Švýcarský fantasta Erich von Däniken zase vyjádřil přesvědčení, že jde o starodávnou odpalovací rampu pro mimozemské koráby. K domněnce ho inspirovaly dvě paralelní rýhy široké bezmála 40 centimetrů a dlouhé 27 metrů, které se táhnou přes část hřbetu.

Neznámí stavitelé

Naleziště Samaipata ale není jen podivný kopec. Kolem jeho jižní strany jsou pozůstatky řady budov. Původně se vědci domnívali, že jde o dílo Inků, ale moderní rozbory nalezeného organického materiálu ukázaly, že domy tu stály už 1500 let před Kristem, tedy o více než dva a půl tisíce let dříve, než je datován nástup incké říše. O skutečných stavitelích komplexu se neví prakticky nic, naopak jisté je, že Inkové se tu skutečně pohybovali. Podle odhadů zde vytvořili město, v němž žily až tři tisíce lidí.

Oblast je v současnosti považována za jednu z nejvýznamnějších skalních staveb na světě a od roku 1998 je na seznamu UNESCO.

Akční letáky