Výskyt neandrtálských genů je u lidí vzácný, dosahuje dokonce méně než 2 % v neafrických populacích, tyto geny stále přispívají k odlišným fyzickým vlastnostem. Geny s neandertálským původem se nazývají archaické geny. Na základě osmi kritérií můžeme posoudit, kolik těchto genů v sobě máme. To ovlivňuje jak naše nemoce, tak fyzický vzhled, především pokud jde o barvu vlasů a kůže.

Je pro nás velmi dobré, že obecně geny, které přinášely lidské populaci užitek, zůstaly zachovány a geny, které škodily, byly postupem času eliminovány.

Jakých je 8 společných znaků lidí a neandrtálců?

Těchto osm bodů vám pomůže rozeznat, kolik neandrtálských genů v sobě máte. Jedná se o barvu a typ vlasů, barva očí, světlá a tmavá pleť, imunitní systém, spánkový režim, deprese a závislost, problémy se srážlivostí krve a podvýživa bílkovinami.

Protože se neandrtálci po Evropě a Asii šířili nerovnoměrně, genomy několika neandertálců byly plně sekvenovány. Proto mohli vědci porovnat genomy současných lidí s archaickými geny. Nejvyšší procento archaických genů je přitom vykázáno u populace v Evropě, Asii a Oceánii.

Na velmi populární dokument o neandrtálcích se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Geny „viditelné“ na první pohled

Zdá se, že neandertálci měli stejně rozmanitý odstín pleti a vlasů jako současní lidé. Jeden z mýtů říká, že od neandrtálců máme zrzavé vlasy. Červená barva vlasů je však způsobena feomelaninem a nezdá se, že by zrzci zdědili tyto poněkud zvláštní vlasy skutečně po našich neandrtálských předcích.

Pozorováním barvy vlasů nebo pleti současného člověka nelze určit přítomnost archaického genomu, přestože několik překrývajících se genů pro lidskou i neandertálskou populaci je spojeno se světlými i tmavými vlasy.

Za tvorbu barvy vlasů, kůže a očí je zodpovědný gen OCA2. Jednou z mutací, která se shoduje mezi neandertálci a současnými lidmi, je mutace na genu OCA2, která způsobuje modrou barvu očí. Obecně je však původ modrých očí pravděpodobně způsoben mnoha faktory, tedy rozhodně nejen neandrtálskými geny.

V dědičnosti po neandertálské populaci jsou pozorovány také jak světlé, tak tmavé odstíny pleti. Tedy i neandrtálci měli různé variace odstínu pleti, podobně jako moderní lidé. Ale některé alely genu BNC2 způsobují zvýšenou náchylnost ke spálení a je zodpovědný za světlejší odstín kůže a zvýšenou schopnost zpracovávat vitamin D. Tento gen byl pozorován až u 66 % evropské populace.

Závislosti a nespavost můžeme mít také po předcích

Z archaického původu máme také více než 31 genů, které se podílejí na imunitním systému dnešního člověka. Jsou pro nás prospěšné a chrání nás před různými formami infekcí či alergií. Kromě toho mají některé geny co dělat i se sklonem k závislostem, například se sklony ke kouření.

Některé geny rozhodují také o našem spánkovém režimu a zvyklostech; některé archaické geny jsou například spojeny s preferencí ponocování a podřimování během denních hodin a mají souvislost se vzdáleností od rovníku. Cirkadiánní rytmus má co dělat i se severním podnebím s krátkým cyklem délky dne v zimě.

A v neposlední řadě ovlivňují geny i sklony k depresím. Nedostatek slunečního světla je známou příčinou deprese u lidí žijících v severních zeměpisných šířkách. Výskyt některých mutací se zvyšuje tím více, čím dále je populace od rovníku.

Naše genetická výbava má co dělat i se sklony k různým nemocem, dokonce i zde vědci určili zvláštnosti, které jsou typické pro neandrtálské geny.

Pokud byste ale chtěli vědět, kolik genomu máte po neandrtálcích, byly by potřeba podrobné rozbory.

Zdroje:

www.discovermagazine.com

edition.cnn.com

owlcation.com