Naše planeta se velmi palčivě potýká s problémem přelidnění, který je potřeba řešit. Jednou z možností, jak to udělat, je vznik podmořských měst. Ostatně, města plovoucí na vodní hladině jsou již skutečností, stavějí se zvláštní kolonie v poušti, je tedy možné, že brzy budeme obývat i podmořský svět.

Jak by mohla vypadat, se podívejte zde ve videu:

Zdroj: Youtube

Nový domov pod mořskou hladinou

Podmořská města budoucnosti pravděpodobně budou vypadat jako futuristické vesnice nebo malá městečka, která budou umístěna pod hladinou oceánu. Mohou mít budovy s prosklenými stěnami, aby lidé mohli pozorovat krásy podmořského světa. Jejich nedílnou součástí budou zřejmě různé technologie pro filtrování a čištění vody a pro udržení bezpečného a životaschopného prostředí pro obyvatele.

Města budoucnosti mohou být také propojena s povrchovými městy pomocí podmořských tunelů nebo vodních autobusů. Je třeba zvážit mnoho faktorů, jako je například možnost potopení, tlak vody a ekologické dopady, při navrhování těchto měst.

Od Cousteaua k vlastní podmořské komunitě

Jak se ukazuje, lidé by možná v budoucnu skutečně mohli žít pod hladinou oceánů. Zatímco tuto myšlenku známe zatím spíše z vědecko-fantastických a fantasy filmů anebo z pohádek, tato fantazie pomalu vstupuje do fáze realizace. Ostatně průkopníkem bydlení pod mořem byl již Jacques Cousteau, který v 70. letech 20. století postavil řadu podmořských obydlí.

Philip Pauley, futurista, jehož specializací je právě potenciál podmořských měst říká, že ač Cousteauova města byla většinou poměrně malá, „nic nám nebrání postavit něco většího. Jen by to vyžadovalo čas, peníze a zdroje." Pauley sám navrhl svou podmořskou komunitu, která se skládá z centrální biosféry obklopené osmi menšími biosférami.

Záleží na hloubce

Pauley ve svém návrhu pracuje zejména s podmořskou kopulí, kolem níž se může voda snadno pohybovat, snese největší tlak, větší než čtverec, který je druhou variantou. „Mít proud, který tlačí na rovný povrch, není nikdy dobrý nápad," informuje futurista Pauley s tím, že rozhodující pro polohu města je jeho poloha.

„Komplex postavený v blízkosti povrchu těží ze snadného přístupu k zásobám a v případě potřeby by se z něj dalo snadno uniknout, zatímco stavba ve větší hloubce znamená dražší a těžší materiály," říká.

Možnosti a úskalí bydlení pod vodou

Podle Pauleyho je možné, že by bydlení ve větší hloubce mohlo díky intenzivnímu tlaku vody vyrábět elektřinu, a tedy udržitelnou energii. Fungovat by mohl i malý jaderný reaktor, povrchové vlny, solární energie nebo větrné turbíny. Stejně tak je možné najít nové možnosti i pro potraviny. Ač se tedy zdá, že překážkou není chov zvířat pro potravu anebo dovoz potravin, je jasné, že dlouhodobý život hluboko pod vodou by byl zřejmě psychicky náročný. Jedním z největších problémů by byla izolace a život bez slunečního světla a vitaminu D.

Proto je varianta staveb v menší hloubce daleko schůdnější.

Podmořská města by mohla být jedním ze způsobů, jak vyřešit problémy s přelidněním anebo hrozícím soudným dnem. I když je bydlení pod hladinou vody pro mnohé z nás zatím nepředstavitelné, je stále bližší našemu naturelu, než osidlování Marsu a život na jiné planetě. Dle Pauleyho je navíc oceán více zpolitizovaný než vesmír. Díky všemu, co se v něm skrývá, včetně ropy apod., je monitoring mořských hlubin jakousi tajnou misí.

Uvidíme, kam nás budoucnost zavede.

Zdroje: edgy.app, www.sciencefocus.com, phys.org