Zdroj: Profimedia.cz
Potápěči u mexických břehů objevili zázrak. Malý anděl je nádherný, ale smrtelně nebezpečný
Mayové věřili, že jeskyně naplněné vodou jsou bránou do podsvětí. Když potápěči navštíví Cenote Angelitu, pochopí proč. Na první pohled vypadá jako obyčejné jezírko uprostřed lesa. V jeho hlubinách se však nachází pozoruhodná krajina zahalená toxickým plynem.
Malého anděla najdete jen deset až patnáct minut jízdy jižně od starověkého mayského města Tulum, na východním pobřeží poloostrova Yucatan. Klidná tůň o průměru 25 metrů, obklopená vegetací, ničím nenaznačuje, že je zvláštní. Její tajemství mohou odhalit pouze odvážní potápěči.
„Jedná se o náročnější ponor,” říká kanadský filmař a milovník hlubin Mike Corey. „Jakmile lidé narazí na hustou mlhu sirovodíku, mají tendenci panikařit.” Plyn vytváří iluzi písečného dna, z něhož trčí zkamenělé stromy a ostrůvky z větví a listí.
Cenote Angelita
Mrak leží 30 metrů hluboko a odděluje sladkou vodu z podzemních pramenů a slanou vodu prosakující z oceánu. „V jeskyni o hloubce 57,5 metru proto vedle sebe žijí organismy, jež by se nikdy nepotkaly,” vysvětluje bioložka Jennifer Berglund z Schmidt Ocean Institute. Jak ale tato pomyslná zátka vznikla?
„Sladká voda se jako olej vznáší nad hustší slanou vodou. V místě, kde se dotýkají, tvoří vrstvu zvanou haloklina,” říká vědkyně. Pouhým okem neviditelný přechod funguje jako ostrov, na němž se drží spadané listí z okolního lesa, ale také odpadky, jako plastové sáčky, láhve a plechovky.
„Když se zadrží více vegetace a organické hmoty, proces rozkladu vytvoří hustý oblak sirovodíku,” říká bioložka. Vzniká tak dokonalá iluze písečného dna.
Vzácný svět
„Na chvíli nechcete uvěřit, že tím můžete proplout,” směje se potápěčka Maya Reinhard. „Bojíte se také, že byste se mohli, nějakým záhadným způsobem, jedovatého plynu nadechnout. Když se odhodláte, ještě není vyhráno. Na minutu totiž nevidíte nic kromě nahnědlé záře svých světel.”
Dobrodruzi popisují, že se během ponoru cítili, jako kdyby opustili planetu a vešli do jiné dimenze.
Zdroje: www.mymodernmet.com, www.sciencealert.com
