Hobiti byli vysocí pouze kolem jednoho metru a jsou lokalizováni na ostrov Flores do doby před 12 000 lety, i když existují zmínky o tom, že se vlastně na tomto indonéském ostrově vyskytují dodnes.
Další kamenné nástroje objevené v roce 2010 na jiném místě ostrova Flores naznačují, že potenciální předci Homo floresiensis mohli být na ostrově již před milionem let. Samotný člověk floreský pak žil na stejnojmenném ostrově ještě před zhruba 50 000 lety, tedy ještě v nedávné minulosti (pokud ne dosud). Nejnovější výzkumy prokázaly, že poprvé se tam objevili už před milionem let, tedy o 200 000 let dříve, než se dosud předpokládalo.
O hobitech pojednává toto zajímavé video:
Jedna skupina vědců tvrdila, že takzvaný floreský člověk pochází z většího druhu Homo erectus a během stovek generací se zmenšil. Pak by se logicky jednalo o jakousi primitivní formu člověka, která by vznikla tzv. ostrovním zakrněním, způsobeným tím, že při migraci se zvířata přes pevninské mosty dostala na ostrovy, kde postupně v důsledku nedostatečného příjmu potravy zakrněla. Podobně na ostrově Flores žila i miniaturní rasa vyhynulých slonovitých tvorů zvaných stegodon.
Je hobit člověk anebo zcela jiný druh?
Problémem je hobití mozek, který byl velikostí odpovídající spíše mozku šimpanze. Na druhou stranu ale hobiti používali kamenné nástroj, což je řadí do mnohem vyspělejší formy života. Byli tedy hobiti neznámou větví raných lidí, nebo jen exemplářem moderního člověka, jehož zdeformovala třeba nemoc?
Jak se ukázalo dle nové studie, hobiti nebyli lidé. Vědci prozkoumali důkladně lebeční kosti, což dokázalo, že tito lidé nebyli Homo sapiens. Dospělý hobit měřil metr a vážil asi 25 kilogramů, což se další názorová skupina vědců snažila obhájit tím, že Homo floresiensis byl ve skutečnosti moderní člověk. Jeho drobná velikost a malý mozek o velikosti grapefruitu byly způsobeny genetickou poruchou, například trpasličím kretenismem, někdy způsobeným nedostatkem jódu, nebo mikrocefalií, při níž se scvrkává mozek a jeho kostní obal, ale i celé tělo.
Byla záhada hobitů konečně vyřešena?
Dvojice francouzských vědců však prozkoumala nejzachovalejší mozek hobita, aby zjistila, že na něm nebyly žádné znaky druhu Homo sapiens. Přestože vědci našli důkazy o drobných onemocněních, nic nenasvědčovalo přítomnosti závažných genetických chorob, na které poukazovali jiní badatelé.
Hlavní autor studie, Antoine Balzeau, vědec z francouzského Přírodovědného muzea, však stále nenašel odpovědi na všechny otázky. I když je ve vrstvách kostí lebky obsaženo mnoho informací, vědci nemohli vyloučit, že "hobit" byl zmenšenou verzí Homo erectus, který obýval sousední ostrov. Nevíme tedy, zda Homo floresiensis nebyl samostatným druhem.
Další skupina vědců tvrdí, že předkem člověka floreského nebyl homo erectus, ale je spíše bratrancem rodu Homo habilis. Stoupencem této teorie je například doktorka Debbie Argueová, podle níž se zřejmě člověk floreský vyvinul v Africe a nějakým způsobem migroval do Indonésie na Flores.
Momentální závěr, který se však ještě může změnit, je tedy ten, že člověk floreský byl od současného člověka mnohem vzdálenější. Od naší vývojové větve se oddělil již před 1,75 miliony lety a právě tyto jeho archaické znaky jsou zřejmě příčinou toho, proč kosterní pozůstatky tak dlouho vědce mátly.
Zdroje:
www.ancient-origins.net, www.messagetoeagle.com, humanorigins.si.edu
