Legenda o pražském podskalském strašidle vyvolala paniku: Zasahovala i policie

Podskalí v jeho dřívější podobě dnes již neexistuje. Tajemství si však oblast zachovává dodnes

Podskalí v jeho dřívější podobě dnes již neexistuje. Tajemství si však oblast zachovává dodnes

Foto: profimedia.cz

Na konci roku 1874 se Pražané stále více báli vyjít ze svého domova. Možná byste čekali, že se po pražských ulicích poflakoval nebezpečný vrah, nebo řádila nakažlivá nemoc. Ani jedno však nebylo pravdou. Obyvatelé pražského Podskalí se báli strašidla. To se začalo nepříjemně zhmotňovat skrze prazvláštní zvuky. Nakonec to lidé nevydrželi a na přízrak zavolali policii.  

O pražské oblasti Podskalí panovalo, a pořád panuje mnoho pověstí. Patří mezi ně legenda o velikém černém psu, o Faustově domě či o tančící židovce.

Nejznámější je však pověst o strašidle u Turků. Obyvatelé byli na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 19. století tak bezmocní, že přízrak řešili s policí. Známé strašidlo nemělo charakteristiky obvyklého děsivého poltergeista, kterého vídáme v hororových filmech. Nestrašilo děti ani se nezjevovalo v domácnostech. Jediný důkaz, že existovalo, byla pro místní směsice zvuků, které se spojily do záhadné melodie. Jedni tvrdili, že byly slyšet housle, flétny a jiné nástroje, jiní zase, že se ozýval zvuk připomínající děsivé troubení na hornu. Strašidlo se projevovalo na jednom jediném místě - v dřevařské ohradě U Turků, a to většinou kolem jedenácté hodiny večerní.

Jak se se zjevením vypořádali místní? Opět existují dvě varianty. Jedna říká, že jednodušše zmizelo při zbourání samotného domu. Druhá varianta hovoří o policejním zásahu. Zavolaní příslušníci policejní složky zpřeházeli veškeré dřevo v ohradě, na žádné strašidlo však nenarazili. Z místa pouze uteklo pár koček, které si pod deskami udělaly pohodlí. Napětí a strach obyvatel Podskalí se v ten moment rozplynul a vystřídal ho smích. Místní si na památku události začali předávat dnes nejznámější legendu. V ní se dokonce říká, že „strašidlo dodnes bloumá Podskalím a čas od času ruší noční klid…“ (Zdroj: www.podskali.eu)

Proslulé podskalské strašidlo známe hlavně díky zpracování legendy do literární podoby. O to se postarali čeští spisovatelé Ignát Herrmann v díle Z pamětí starého mrzouta a Popelka Biliánová s knihou Paní Katynka z Vaječného trhu. Sepsali příběhy o staré Praze, do kterých zakomponovali i slavný přízrak. Ten má v jejich knihách milý, až roztomilý charakter. (Zdroj: www.ctidoma.cz)

Strašidel bylo v této oblasti více. Nabízí se například svatovojtěšské strašidlo, které bylo o poznání děsivější, než výše podskalské. Mělo podobu paní oděné v černé barvě a se závojem. Objevovala se v době řádících epidemií a dítě, které ji spatřilo, nemocem podlehlo. Kdo se pak odvážil pohlédnout pod závoj, ihned skonal. (Zdroj: www.spirit.cz)

Objekt kovárny a vampýrský hrob z 9. století – to jsou poslední zajímavé nálezy archeologů ve Starém Městě.

Rituální hroby upíru nedaleko Prahy: Strach dohnal obyvatele k nečekaným činům

Pražskou oblast Podskalí významně proměnila rozsáhlá asanace, která proběhla na přelomu 19. a 20. století. V Praze obecně se během ní likvidovaly celé oblasti domů a ulic. Důvodem byly zejména špatné hygienické podmínky a následná modernizace historických částí města. Z oblasti Podskalí se zachovala jen nejznámější Podskalská celnice nacházející se na Rašínově nábřeží na Novém Městě. (Zdroj: encyklopedie.praha2.cz)

Akční letáky