Jmenuje se Derinkuyu a zahrnuje 18 úrovní tunelů protínající 445 km2. Byly téměř nepřetržitě využívané po tisíce let od Frygů přes Peršany až po křesťany byzantské éry. Poté, co byla oblast ve 20. letech 20. století během řecko-turecké války opuštěná kappadockými Řeky, na největší podzemní obec světa se zapomnělo.

Oficiálně byla znovu objevená až dělníky v roce 1963, kteří prováděli rekonstrukci jednoho místního domu. Jeho majitel si všiml, že se během renovace odkryl temný tunel. To, že může být hluboký poznal, když do něj zamířily slepice a už nikdy se nevrátily.

Zdroj: Youtube

Postupem času byly díky demolici zchátralých čtvrtí a dalších rekonstrukcí nalezené nové prostory, které tvoří menší města, jako je Kaymakli, Nevşehir, Gaziemir, Tatlarin, Ozkonak, Mazi Village a Saratlı. Předpokládá se, že spletitá síť tunelů pod provincií Nevşehir může být vzájemně propojená.

Derinkuyu

Archeologické vykopávky odhalily, že podzemní město obsahuje stáje pro dobytek, sklady na potraviny, místnost pro zpracování vína, školu a dokonce i kapli. Přesné datum jeho výstavby je však záhadou. Odborníci ale předpokládají, že jeho převážnou část vybudovali Frygové v 8. až 7. století př. n. l.

Původně mohly sklepy sloužit jako skladiště. Postupem času se však vyvinuly v plnohodnotné útočiště před nepřáteli. „Po celá staletí zažívala Kappadokie neustálý příliv dominantních říší,” říká docenta klasických studií na Floridské státní univerzitě Andrea De Giorgi. „Od islámských nájezdů po byzantské křesťany. Úkryty tak byly s největší pravděpodobností využívané nejen Frýgy, ale také Peršany a Seldžuky.”

Podzemní domov

Život v podzemí ale nebyl moc pohodlný. Úzké tunely, v nichž se člověk musel pohybovat shrbený, osvětlovaly pouze čoudící pochodně. Jako toalety sloužily hliněné nádoby. Proto si svůj pobyt snažili lidé co nejvíce zpříjemnit. 

Čerstvý vzduch zajišťoval propracovaný ventilační systém s více než 50 šachtami, rozmístěnými po celém městě. Voda byla odebírána z podzemní řeky. Studny však nebyly vzájemně propojené, ani neústily na povrch. Před útokem zároveň chránily těžké kulaté dveře, jenž se dají otevřít pouze zevnitř. Hospodářská zvířata byla kvůli zápachu ustájena co nejblíže k povrchu. Podle archeologů byl Derinkuyu zcela soběstačný a pojmout mohl až 20 000 obyvatel.

Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.bbc.com, www.bigthink.com