abcnews.go.com, en.wikipedia.org/wiki/Erdstall, www.amusingplanet.com

Tyto tunely fascinující pohled na život a víru našich předků.

Když se pod jednou krávou v Bavorsku propadla zem, farmáře událost zavedla do podzemního světa, pro který není vysvětlení. V Bavorsku je ale podivnýchtunelů několik stovek kilometrů. Jedním z nejznámějších tunelů je jeskynní systém Riechertshofen v regionu Horní Falc. Jeskynní systém tvoří řada podzemních chodeb a komor, které se táhnou v délce několika kilometrů. Některé z těchto komor jsou poměrně velké a zřejmě sloužily k náboženským nebo obřadním účelům, jiné komory jsou mnohem menší a mohly sloužit jako skladovací prostory nebo obytné místnosti.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Úkryty pro nájezdníky?

Podle jedné z teorií o účelu těchto tunelů sloužily jako úkryt před nájezdníky. Keltové a Římané, kteří žili v Bavorsku, byli často ohroženi útoky sousedních kmenů, takže je možné, že tyto tunely stavěli jako způsob ochrany sebe a svých rodin.

Podle jiné teorie sloužily tyto tunely jako hroby pro duše zemřelých. Tato teorie vychází ze skutečnosti, že některé z komor v jeskynním systému obsahují lidské kosti a další artefakty, které naznačují, že sloužily k pohřebním obřadům. A dále existují i určité důkazy, že tyto tunely byly využívány jako rituální prostory. Například některé z komor v jeskynním systému Riechertshofen obsahují skalní rytiny a další symboly, které mají zřejmě náboženský význam.

Archeologové po dlouhé roky zkoumají podzemní sklepení, aby odhalili jejich tajemství. Mnohé z těchto chodem jsou spojeny s místy bývalého osídlení a vchody do podzemí se nacházejí v kuchyních starých usedlostí, v blízkosti kostelů a hřbitovů nebo uprostřed lesa. Atmosféra uvnitř je temná a tísnivá, podobně jako v doupěti zvířat.

Kterak kráva odkryla tunel

Farmářka Beate Greithannerová má poměrně úsměvnou zkušenost, když se její kráva propadla náhle hluboko do země. Pod nešťastnou krávou se otevřel kráter, který se jal prozkoumat Beatin manžel Rudi. Našel úzký vlhký tunel, kde byl dusivý vzduch, zpanikařil a pátrání přenechal povolanějším. Dnes je rodina od Mnichova majiteli podivné podzemní památky, tunelu Erdstall.

Středověký tunel Erdstall je dlouhý aspoň 25 metrů a někteří se domnívají, že byl postaven jako obydlí pro užitečné skřítky, protože jeho výška dosahuje jen 70 cm. Když farmáři zavolali archeology, ti nalezli v tunelu jen kus dřeva, který ale vydal své svědectví. Ukázalo se, že podobné malé podzemní labyrinty byly nalezeny po celé Evropě, od Maďarska po Španělsko. Nikdo ale nezná jejich účel. Radiokarbonové datovací analýzy naznačují, že tunel pochází z 10. až 13. století, jelikož zde byly nalezeny kousky dřevěného z let 950 a 1050 n. l.

Co země, to jiný název

V Bavorsku je kolem 700 podobných komor, v Rakousku zhruba 500. Někde se jim říká skřetí díry, jinde jeskyně mandragory. Údajně je postavili skřítci a podle některých ság byly součástí dlouhých únikových chodeb z hradů. Některé jsou větší, jiné tak malé, že by jimi opravdu prošel jen skřítek, ty nejmenší chodby jsou vysoké jen 40 cm. Nikdo neví, k čemu sloužily, protože některé z nich jsou navíc v zimě zaplaveny vodou. Nemohly to být tedy sklady a nebyly zde nalezeny ani výkaly, takže nejde ani o místa k ustájení hospodářských zvířat.

Prostory nebytí nebo brány do podsvětí

Většina tunelů je zcela prázdných a vypadají jako vymetené, proto vzbuzují četné spekulace a podněcují fantazii. Někteří stoupenci esoterie je nazývají "prostory nebytí" nebo „brány do podsvětí“. Asi 90 procent katakomb je stále neporušených a neobjevených a je velmi obtížné je nalézt. Většinou je to dílo náhody, stejně jako s propadnuvší se krávou. Zatímco někteří vědci myslí, že tunely jsou středověké, jiní, jako například prehistorik Heinrich Kusch, si myslí, že některé podzemní systémy byly vybudovány přibližně před 5 000 lety, v období neolitu.

Všechny dosud provedené radiokarbonové datovací analýzy však ukázaly, že se jedná skutečně o tunely postavené ve středověku, v období stěhování národů. Jako pravděpodobné se jeví, že vznikly proto, aby bylo možné mrtvé stále uctívat. Později byly využívány jako úkryty a využívaly se také jako toalety a odpadní jámy. Názory odborníků se ale dosud rozcházejí. Většina odborníků přisuzuje podzemním památkám posvátnou a rituální funkci.