Ještě v roce 1920 Karel Malý v příručce Žena, její krása a život pohlavní nabádal mladé dvojice, aby "neuvrhly svá těla v záhubu" přílišnou náruživostí. "Následky výstřednosti nejsou sice hned znatelny, dostavují se třeba až po letech, ale dostavují se pak jistě," píše lékař a přidává praktický návod, jak četnost pohlavních styků postupně omezit: "Hleď z počátku aspoň jednu noc vynechati, dříve než zase se k ní přiblížíš. Potom jdi dále, vypusť více nocí a pokračuj, až docílíš normálního stavu."

Mladí manželé se podle Malého měli před spaním vyvarovat něžné konverzace, která by je mohla nažhavit. V ideálním případě měl jeden z nich ulehnout do postele dříve a spokojeně usnout, než si k němu přilehl ten druhý. Tímto způsobem bylo možné omezit milování na doporučované dvě noci týdně. Častější styk totiž podle dobového úsudku vedl k předčasnému stárnutí a vyčerpání. (Zdroj: K. Malý: Žena, její krása a život pohlavní, 1920, Rudolf Storch)

Obavy o životadárnou mízu

Práce Karla Malého navazovala na prudérní trend 19. století, jenž se rozmohl v celém západním světě. Rada dopřávat si milostný styk dvakrát týdně byla k mladým lidem ještě dost milostivá. "Jsem si celkem jistý, že jeden fyzický požitek měsíčně je vše, co pevné zdraví obou stran vyžaduje," mínil William A. Alcott v roce 1856 a dodal: "Může se to zdát paradoxem, ale manželství by nás mělo postupně očistit od smyslnosti."

Náruživost činila lékařům vrásky zejména v případě mužů. Věřili totiž, že tekutina se semenem uvolněná při vyvrcholení je zdrojem mužské síly a vitality. Čím více jí vycházelo ven, tím více se tělo oslabovalo, až úplně zchřadlo. Moudrá a milující manželka proto měla svého muže na lůžku co nejčastěji odmítat, aby uchránila jeho zdraví. (Zdroj: theweek.com)

Do postele s úhloměrem

Alice B. Stockham (1833 – 1912) byla teprve pátou ženou Spojených států, která vystudovala lékařství. Svou praxi zasvětila gynekologii a její rady byly spíše morálního charakteru. Zdálo se jí totiž, že příliš náruživý manžel činí ze své ženy prostitutku. Rozhodně pak nedoporučovala intimní kontakt v těhotenství, protože by se tím mohla vážně narušit morálka vyvíjejícího se dítěte. K potlačení žádostivosti radila vyřadit z jídelníčku živočišné produkty, vejce, ústřice a kávu.

Jakkoli dnes tyto rady vyznívají legračně, ve své době byly míněny s dobrým úmyslem. Lékařské příručky navíc bývaly velmi vyhledávané a po vydání ihned rozprodané. Od počátku 20. století si doktoři kladli za cíl šířit mezi mladými lidmi osvětu ohledně jejich těla a intimních orgánů. Ve svých textech proto neváhali zajít do překvapivých detailů. Například Oliver M. Butterfield v roce 1937 podal mužům instrukci, že mají svůj úd do partnerky zasunout v úhlu 45°. Výrobci úhloměrů si po vydání jeho příručky museli mnout ruce... (Zdroj: www.nbcnews.com)