Zdroj: Profimedia.cz
Jak vypadá pohled na vycházející Zemi z Měsíce? Nic krásnějšího jste neviděli
„Je tak modrá," řekl o naší planetě před více než šedesáti lety první člověk ve vesmíru Jurij Gagarin. Jeho slova byla již několikrát potvrzena. Avšak nově zveřejněné snímky z lunárního orbiteru Kaguja berou dech.
Mise japonské agentury JAXA byla nejkomplexnějším projektem průzkumu našeho přirozeného satelitu od dob Apolla. Sonda Kaguja byla vypuštěna 14. září roku 2007 z kosmodromu Tanegašima. O necelý měsíc později byl přístroj naveden na oběžnou dráhu ve výšce 100 km nad měsíčním povrchem.
Kaguja byla vybavena nejmodernějšími rentgenovými a gama spektrometry, magnetometry, laserovým výškoměrem a radary. Na své palubě nesla i terénními a dvě 2,2 megapixelové HDTV kamery, kterými pořídila zatím nejkvalitnější snímky nejen Měsíce, ale také naší planety.
Za více než rok práce získala sonda velmi detailní topografická, geologická a gravitační data z oblasti severního pólu a Oceanus Procellarum. Ty vědcům pomohou určit, jak oběžnice vznikla a zda se pod jejím povrchem nachází nějaké nerostné bohatství.
Pohled z Měsíce na Zemi
Ze svých televizních kamer zároveň zachytila pozoruhodné pohledy, včetně scén, kdy naše domovina vychází a zapadá za obzor.
Země se na zveřejněných snímcích jeví přesně tak, jak ji popsal Jurij Gagarin: „Je tak modrá," rozplýval se. „Neobyčejně krásný je přechod od světlého povrchu k černé vesmírné temnotě," líčil svůj pohled po svém úspěšném návratu z historicky prvního, 106 minut trvajícho orbitálního letu.
Nejkvalitnější snímky
Dalším důvodem vysoké kvality fotografií je kromě špičkového vybavení také fakt, že Měsíc nemá téměř žádnou atmosféru. Země zároveň odráží zpět do universa více slunečních paprsků. Zachycené srpky i „úplněk" jsou proto ostré, jasné a hrají různými odstíny od bílé po tmavě modrou.
Zdroj: Profimedia.cz
Vědci z amerického Massachusettského technologického institutu ale varují, že naše planeta může do konce tohoto století o svou ikonickou barvu přijít. Vytvořili model, díky němuž odhadli, jak vzroste teplota oceánů. Z důvodu globálního oteplování se fytoplankton přesune do chladnějších vod. Ty se tak zazelenají.
Zdroj:
www.nationalgeographic.com, www.cs.wikipedia.org, www.denik.cz, www.zpravy.aktualne.cz
