Edith Pretty pocházela z vlivné rodiny a prožila dobrodružné mládí. Hodně cestovala, zajímala se o archeologii a za první světové války sloužila jako zdravotní sestra. Teprve poté se vdala a započala klidný život na anglickém venkově. V roce 1934 ale manžel zemřel a Edith si najednou připadala jako na trní. Bloumala po svém panství a vrtalo jí hlavou, proč se necelých 500 metrů od jejího domu nachází 18 malých kopečků. Co když tu kdysi bylo něco zakopáno?

Loď plná zlata a drahokamů

Místní muzeum jí doporučilo, aby si na průzkum najala amatérského archeologa Basila Browna. Ten ovšem neměl žádné pořádné nástroje a na kopečky naběhl s obyčejnou lopatou a mašlovačkou na pečivo. První rok výkopů nenarazil na nic mimořádného. Ale potom se strefil do zbytků lodi, která ukrývala hotové poklady.

Když se ukázalo, že Sutton Hoo nebude jen o oprašování střepů, prací se ujali profesionálové. Postupně vyzdvihli přes 200 bohatě zdobených artefaktů, na kterých se nešetřilo zlatem ani drahokamy. K nejcennějším patří obřadní přilba, štít a meč, lyra a stříbrný talíř dovezený z Byzantské říše.

Úřady rozhodly, že veškeré nalezené předměty patří majitelce pozemku. Edith Pretty se však k všeobecnému údivu rozhodla věnovat je muzeu, aby se jimi mohla kochat i široká veřejnost.

Jednotlivé artefakty si můžete prohlédnout ve videu:

Zdroj: Youtube

Pohřbený a rozpuštěný

Pro archeology má naleziště Sutton Hoo nevýslovnou hodnotu. Vyvrátilo například zažitou představu, že po pádu Římské říše se Evropa navrátila do primitivního stavu a ovládli ji neorganizovaní "divoši". Anglosaská kultura, která v Suffolku pohřbila svého krále v lodi, přitom byla očividně bohatá, vyspělá i sofistikovaná. Už jen zmíněný pohřeb vyžadoval množství koordinovaných dělníků, kteří museli vytáhnout loď na souš, pokácet stromy, vykopat hluboký příkop a zbudovat hliněnou mohylu.

Kdo je zde ale vlastně pohřbený, zůstává záhadou. Žádné lidské ostatky se tu totiž nikdy nenašly, až se zdálo, že jde jen o pomník, nikoli hrob. Analýza půdy v 60. letech minulého století nicméně dokázala, že se zde lidské tělo kdysi nacházelo, avšak v kyselém prostředí místní zeminy se zcela rozpustilo.

Jako nejpravděpodobnější kandidát na majitele lodní hrobky se zatím jeví anglosaský král Raedwald, jehož dynastie kolem roku 500 úspěšně odrazila invazi Švédů a vládla východní Anglii po dlouhá staletí. Raedwald byl podle všeho mimořádně úspěšným panovníkem a zemřel roku 624. Ze stejné doby pocházejí i mince nalezené v pokladu, což teorii nahrává. Přímé důkazy však stále chybí.

Zdroje: https://www.mentalfloss.com/, https://en.wikipedia.org/, https://www.britishmuseum.org/