O několik dní později podivný kroužek zaujal jiného zedníka, který se ho rozhodl vzít domů a ukázat manželce Esperanze. Ta ho vzala je klenotníkovi, jenž ihned poznal, že jde o starodávný náramek.

V listopadu už na ulici místo dělníků vládli archeologové. Zjistili, že štěrk, v němž se předmět skrýval, byl vytěžen nedaleko centra městečka Villena, v blízkosti ruin islámských kasáren. 

Téměř ihned po zahájení vykopávek měli vědci štěstí. Postupně odhalili poklad, jenž patří mezi nejvzácnější evropské nálezy z doby bronzové.

Skládá se z 59 předmětů ze zlata, stříbra, jantaru a železa, které dohromady váží téměř 10 kilogramů. Jedná se o náramky, misky, dózy, knoflíky, brože a další drobnosti.

Vzácný poklad

Byl tu však háček. Jeden z náramků a hlavice meče, pyšnící se tmavou barvou a železitým materiálem, pocházejí z období mezi lety 1400 a 1200 př. n. l., tedy z éry ještě před rozšířením znalostí o metalurgii železa. 

Zdroj: Youtube

„Jedná se tak o nejstarší kusy, vyrobené z tohoto kovu, nalezené na Pyrenejském poloostrově,” říká Salvador Rovira-Llorens z Národního archeologického muzea. „Rozhodli jsme se proto, že je podrobíme chemické analýze.”

Po odebrání vzorků jeho tým zjistil, že našedlý kov obsahuje vyšší procento niklu a kobaltu. To znamená jediné. Železná ruda z pokladu nebyla vytěžena z dolu, ale přiletěla z vesmíru.

Pokročilá civilizace

To naznačuje, že starověcí kovodělníci, kteří tyto předměty vyráběli, byli vysoce kvalifikovaní a inovativní. Zpracování železa bylo, vzhledem k jeho jedinečným vlastnostem ve srovnání s běžnějšími kovy, nesmírně obtížné. Proto bylo cennější než zlato, stříbro nebo měď. 

Zdroj: Youtube

Odborníci ale stále netuší, kdo poklad Villena před 3000 lety vlastnil a odkud přesně meteorické železo pocházelo. Záhadou stále je i přesný proces, jak bylo zpracováváno.

Náramek a hlavice meče tak byly přiřazeny do stejné kategorie, kam patří také Tutanchamonova dýka, objevená v jeho hrobce v roce 1922.

Tu s největší pravděpodobností vyrobil kovář z kmene Mitanni, obývající dnešní jihovýchodní Turecko, severní Sýrii a severní Irák. Právě členové tohoto indoevropského národa jsou společně s Chetity považováni za průkopníky kovářství.

Objev tak zároveň vrhá světlo na propojenost starověkých civilizací. Přítomnost těchto předmětů ve Španělsku totiž naznačuje, že řemeslníci si své znalosti a materiál rádi vyměňovali.

Zdroje: www.thearchaeologist.org, www.gizmodo.com, www.es.wikipedia.org