Samozřejmě, že ve své době měl poklad ještě vyšší cenu, dokonce by bylo možné za něj ve středověku koupit celou vesnici a založit tak vlastní panství. Dva lidé, kteří náhodou poklad v lese našli, se jen tak zastavili na místě, které rozryla divoká prasata, a nevěřili vlastním očím. Na zemi v lese se něco zalesklo.
Horký nález v zimní krajině
Čtyřmilionový poklad 435 zlatých a stříbrných mincí byl nalezen asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku a jak se při jeho podrobném zkoumání ukázalo, mince z ryzího zlata byly ve velmi dobrém stavu. Dokonce na nich byla velmi dobře zachována i původní ražba.
Mladý pár si všiml několika penízků na dost neobvyklém místě. Když pak zvedli plochý kámen, nalezli pod ním stovky mincí a intuice jim řekla, aby s pokladem už více nemanipulovali. Informovali muzeum a na jejich žádost vyjeli do lesa archeolog a vedoucí oddělení prehistorie Západočeského muzea v Plzni (ZČM) Milan Metlička s manželkou. Ti poté potvrdili jedinečnost nálezu, odhadli jeho cenu na téměř čtyři miliony korun a cenu kovu pak na dalších asi 400 tisíc korun. Nálezci byli odměněni deseti procenty z ceny pokladu.
Poklad ukrytý pod kamenem
Poté, co bylo místo náležitě zdokumentováno, snažili se odborníci pomocí detektoru kovů prozkoumat i okolí, ale nic dalšího nenašli. I tak byl ale nález dostačující. „Z doby vlády Karla IV. máme poměrně málo nálezů. Šlo o období stability a bezpečnosti, kdy tady neprobíhaly války,“ řekl ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.
Ostatně, podívejte se, jaké jiné poklady byly na našem zemí nalezeny:
Později bylo zjištěno, že v keramické nádobě bylo 92 zlatých mincí o váze 325,88 gramů a 343 stříbrných mincí. Poklad obsahoval například zachovalé zlaté dukáty Ludvíka I. Velikého, zlaté dukáty s podobou českého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV, Ruperta Falckého či Albrechta Rakouského a jeho součástí bylo také 343 stříbrných grošů Václava II., Jana Lucemburského a Karla IV, ražené převážně v Čechách za vlády Karla IV. Všechny kousky byly postupně očištěny, což bylo u zlatých mincí snadnější než u stříbrných, jež postihla koroze díky přidané mědi. Na zlatých mincích je stále dobře patrná dobová ražba, protože se nedostaly do oběhu, zatímco stříbrné se hojně používaly.
"Nález stříbrných grošů není až tak neobvyklý. Ale tak velký nález zlatých mincí je opravdu unikátní. Takový nález u nás nebyl učiněn za posledních 50 let," uvedl Milan Metlička.
Zlaté mince měly patrnou i ražbu
Tajemství pokladu?
Archeologové se domnívají, že mince byly zakopány do země na konci 70. let 13. století, dosud však není jasné, jak se tento poklad na místo dostal a existuje několik teorií, které to vysvětlují.
Ve 14. století byly v místě vleklé spory mezi majitelem panství kladrubského kláštera a okolní šlechtou, jež musela řešit i královská komora. Mohlo tedy jít o hotovost, kterou dostal posel kladrubského kláštera. Je možné, že byl přepaden cestou z Německa, protože klášter ležel na strategické středověké obchodní cestě mezi Prahou a Norimberkem, navíc blízko královského města Stříbra, protože je možné, že s místem skutečně souvisí.
Nebo mohl peníze v zemi ukrýt zloděj, vědomý si hodnoty pokladu. Za tolik peněz bylo ve 14. století možné koupit celou menší vesnici či si najmout zbrojnoše nebo služebnictvo.
Mince byly po restaurování a katalogizaci krátce vystaveny v Západočeském muzeu v Plzni.
Zdroje:
