V roce 2004 řádila na Plzeňsku silná vichřice, která odhalila prastarou osadu. V lese Zábělá byly sice dříve nalezeny mohyly, ale větší pozornosti se lokalita dočkala právě až po mohutné bouři.
V místě domnělých přírodních útvarů vyvrátila vichřice několik stromů a odkryla tak vesnici, která zde fungovala od konce 13. století do poloviny 15. století. Našly se tehdy pozůstatky obydlí a stříbrný poklad.
„Našli jsme doslova poklad – depot stovky stříbrných mincí, grošů Václava IV. Nějaká rodina, která opouštěla svůj dům, je zřejmě narychlo zakopala pod podlahu,“ prozradil plzeňskému rozhlasu archeolog Filip Kasl z Národního památkového ústavu v Plzni.
Strategické průzkumy oblasti
Rozsáhlé výzkumy pomocí detektorů kovů a geofyzikálního měření procházely krok za krokem celou záhadnou středověkou vesnici, aby zjistily, co se skutečně ukrývá hluboko pod povrchem.
Nalezeny byly pozůstatky pecí a trosky obydlí. Co bylo ale zarážející bylo, že nikde v okolí se nenašly žádné hroby a lidské ostatky. Dohromady vesnice čítala asi devět domků a náves.
Unikátní náměstí dělilo hluboké koryto potoka. Tím vznikla severní a jižní část vesnice. Přes jasné důkazy, že se zde osada nacházela, neexistují žádné dochované písemné záznamy.
Poklad z husitských válek
Největším překvapením byl nález stříbrných mincí z doby krále Václava IV. Pražské groše byly ukryty do skrýše pravděpodobně nějakou rodinou. Podle všeho se tito lidé něčeho, nebo někoho obávali, a proto své jmění dobře uschovali.
Takový způsob zakopávání peněz byl typický v období husitských válek, kdy se je lidé snažili zachránit. Dále se našla keramika, železné předměty a hornické nástroje, jako jsou klíny a dláta.
Zánik osady
Archeologové odhadují, že obyvatelé utekli s největší pravděpodobností před vojskem nepřátel. „Z ražby nejmladšího groše poznáme, že k odchodu nemohlo dojít dříve než v roce 1423. V úvahu připadá období závěru husitských válek, případně ještě občanské války za vlády Jiřího z Poděbrad,“ sdělil vědec Filip Kasl.
„Nenarazili jsme tu na žádný obraz velké zkázy třeba s lidskými pozůstatky, ale zdá se, že obyvatelé narychlo odešli a už se nevrátili. Stavení zůstala nevyužitá, nevypadá to, že by došlo později k jejich obnově. Vesnice minimálně zčásti vyhořela a následně byla ponechána svému osudu,“ uvedl Petr Sokol pro Rozhlas Plzeň.
