Mince nalezl u malé vesnice Zaniówka na východě Polska, nedaleko hranic s Běloruskem a Ukrajinou, Michał Łotys. Hledal za pomoci detektoru součástky k traktoru své sestry. Nutno dodat, že detektor kovů používaný k hledání pohřbených památek bez povolení je v Polsku nelegální… Michalův detektor kovů zachytil signál indikující přítomnost kovu zakopaného v zemi. Místo součástek nalezl 400 let staré mince! Když odstranil ornici, nalezl zde hliněný siwak, tedy lokální tradiční džbán s uchem a úzkým hrdlem.
Łotys ihned po nálezu kontaktoval archeology, kteří farmu navštívili následující den. Mince byly poté opatrně a pečlivě vykopány a převezeny do laboratoře k analýze. Bylo zjištěno, že mince jsou navzdory svému stáří ve výborném stavu a že pocházejí z poloviny 17. století. Byly zakopány záměrně.
Michał Łotys narazil na hrnec s minecmi poté, co vzal svůj nový detektor kovů, aby pomohl hledat ztracenou zemědělskou techniku.
Mince z Polska a Litvy
Mince byly raženy v Polsku a Litvě a jejich různorodost naznačuje, že byly sbírány po určitou dobu a nejedná se o jednorázovou událost. Jak uvedl Dariusz Kopciowski, ředitel lublinské agentury pro ochranu kulturního dědictví, v pokladu bylo celkem nalezeno 1 000 polských a litevských měděných mincí ražených v 17. století. Odborníci nakonec odhadli, že poklad čítající asi 1000 měděných mincí, by ve své době stačil na koupi dvou párů bot nebo zhruba 20 galonů piva.
Nález pokladu poskytuje fascinující vhled do hospodářských a politických dějin regionu v 17. století. Polsko bylo v tomto období významnou hospodářskou a vojenskou mocností a nález mincí je dokladem bohatství a prosperity regionu v tomto období.
Mince rovněž umožňují nahlédnout do obchodních sítí regionu v 17. století a naznačují, že v tomto období probíhal mezi těmito zeměmi rozsáhlý obchod a výměna.
Kromě mincí bylo v jámě nalezeno i několik kusů dobové tkaniny.
Odkaz Polsko-litevského společenství
Odborníci zjistili, že většina mincí byla vytvořena v letech 1663 až 1666 a na jejich vzniku se podílely mincovny ve Varšavě, litevském Vilniusu a Brestu. Ač jsou tato města dnes v Bělorusku, tehdy byla součástí Polsko-litevského společenství. Mincím se říkalo "boratynki", podle tehdejšího správce krakovské mincovny Tita Livia Burattiniho, známého vynálezce a polyhistora.
Přestože "boratynki" byly zpočátku oblíbené (byly totiž mnohem výrobně levnější než mince stříbrné), Burattini byl později obviněn ze znehodnocování měděného kovu a velkých zisků. Na dokument o těchto mincích, v polštině, se podívejte zde:
Mince budou nyní podrobeny dalšímu zkoumání.
www.livescience.com, www.computer-timeline.com, www.thefirstnews.com
