Mince pohřbená v sutinách zavedla místní archeologickou jednotku ke zvláštnímu místu. Nikdo by na odlehlém prostoru, daleko od běžných cest a průsmyků nic takového nehledal. Je možné, že lokalita mohla být místem posvátného kultu, kam místní obyvatelé chodili obětovat římským horským bohům.
Lokalita v nadmořské výšce
K objevu mince při trekingu došlo již v roce 2020, vykopávky zde však započaly o dva roky později. Tým bernských archeologů postupně objevil daleko více artefaktů: 100 mincí, 27 malých horninových krystalů, 59 římských hřebíků do bot, brož a fragment plakety ve tvaru listu.
Podle slov Reguly Gublerové, vědecké vedoucí projektu studie, archeology překvapila lokalita samotná. I když se zde občas podobné nálezy dějí, většinou k nim dochází na frekventovanějších místech, nikoli ve výšce 2 590 metrů, jako to mu bylo tentokrát.
Spousta okolností pak vedla archeology k tomu, že místo bylo možná starověkým obětištěm. V blízkosti nového naleziště se nachází hned několik chrámů ve městě Thun. A právě v jednom z chrámů našli archeologové nápis, který zmiňuje ženská alpská božstva, včetně jejich podobizny.
Obětování bohům Alp
Působivá lokalita, kde byla mince a postupně i další artefakty objevené, se nachází na náhorní plošině mezi horskými vrcholy Ammertenhorn a Wildstrubel, daleko od turistických cest. Ani pro tým archeologů nebyl pobyt v tak odlehlé lokalitě jednoduchý. Jak uvedli, zásoby jim musely být poslané letadlem a na místě několik dní tábořili. Lokalita je učarovala, a ještě více podpořili svůj dojem, že se jedná o místo velkého náboženského významu.
„Domníváme se, že jde o posvátné místo, kam lidé chodili ukládat votivní dary - hlavně mince, ale i další předměty - a prosili božstva o věci nebo jim děkovali," řekla Gublerová, která se domnívá, že místo mohlo být i poutním místem. Jak navíc víme z historie, hory měly v minulosti pro místní obyvatele náboženský význam.
Na zajímavý dokument o nejkrásnějších alpských místech s 1,5 zhlédnutí se podívejte zde:
Blíže horám, blíže bohům
Součástí „pokladu“ byly mimo jiné i již zmíněné skalní krystaly. Grublerová se domnívá, že i ty se sice vyskytují přirozeně, ale i ony mohou poukazovat na význam celé lokality. V době trvání Západořímské říše tudy totiž vedla obchodní cesta.
Místní obyvatelé, Římané, se v Alpách živili mimo jiné pastevectvím a k pastvě využívali výše položená místa. I horské průsmyky byly frekventované, proto i zde byly později nalezené četné archeologické objevy. Mince v možném obětišti pocházejí právě z období trvání římské říše. I to, že je jejich hodnota nízká, svědčí o tom, že nebyly zřejmě určené k obchodu, ale měly spíše sloužit jako obětiny bohům. Podobné mince byly totiž ponechané i v okolních chrámech.
Podle Gublerové daná lokalita dokazuje, že římské obyvatelstvo v regionu neuctívalo hory jen z dálky, ale chodilo k nim i blíže obětovat bohům.
Zda tomu tak ale skutečně je, budou muset odborníci ještě zjistit. Turista tak vlastně zcela náhodou odhalil místo, po kterém archeologové v oblasti pátrali už velmi dlouho.
