Na farmu se dostal štáb archeologa Jonase Ströma a numismatika Kennetha Jonssona proto, že již dříve její majitel na poli našel asi 150 mincí. Proto se nabízelo místo detailněji prohlédnout s využitím detektoru kovů. Tak byly odhaleny další dvě stříbrné skrýše.
Švédská televizní stanice v té době na místě natáčela reportáž o rabování archeologických nalezišť. Nálezy z doby vikinské jsou v této části světa poměrně časté, ale tento nález z farmy byl mnohem větší než cokoli předtím i potom. Předpokládá se, že jeho umístění v blízkosti některých z nejlepších a nejvýznamnějších přístavů té doby mohlo znamenat, že stříbro bylo použito k placení daní švédskému králi na Gotlandu.
Od roku 2015 bylo na Gotlandu nalezeno více než 1 000 kg stříbra z více než 700 skrýší uložených mezi 9. a 12. stoletím. Patří k nim 168 000 stříbrných mincí z arabského světa, severní Afriky a střední Asie.
Lokalita pokladu
Penízek k penízku
Poklad byl odhalován postupně. Po dokončení natáčení se Ström a Jonsson rozhodli pokračovat v průzkumu terénu. Už 20 minut po odjezdu televizního štábu uslyšeli silný signál detektoru kovů, který je dovedl k menší ze dvou stříbrných skrýší. A o několik hodin později, pouhé 3 metry od prvního nálezu, zachytili další signál. Detektor tentokrát ukázal 'přetížení' a pak se sám vypnul.
Nejprve byl nalezen spletený svazek stříbrných náramků o hmotnosti přibližně 2 kg. Náramky nebyly zřejmě používány jako šperky, ale jako měna. Jako druhé, o kousek dál, byly nalezeny další náramky spolu s mnoha stříbrnými mincemi a dalšími stříbrnými šperky. Mezi mincemi byly nalezeny i islámské dirhamy. Tato část pokladu je po vyčištění a zrestaurování nyní umístěna ve švédském Gotlandském. A za několik dní byl nalezen i třetí poklad – tentokrát bronzový.
Roztavené stříbro z druhé várky pokladu
V průběhu dalších šesti let byly na farmě odhaleny další nálezy. Pozůstatky truhly z vikinského období, včetně zámkového mechanismu, železa, nýtů a kusů dřeva.
Větší nález byl neporušený, ale menší byl poškozen pluhem. Předchozí majitel pozemku uvedl, že před několika lety našel v okolí místa nálezu kovové dráty, ale v domnění, že se jedná pouze o ocelový drát, vyhodil to. Došlo se tedy k závěru, že poklad byl původně ještě větší.
Na velikost pokladu se podívejte zde:
Poklad pod přístřeškem
Nakonec se ukázalo, že pod nenápadným gotlandským statkem byla pohřbena největší sbírka vikingského stříbra, většinou islámského původu. Protože byly všechny části pokladu objeveny velmi rychle, hned první víkend po zveřejnění vykopávek prý farmu navštívilo přes 2 000 lidí.
Celkem místo odhalilo 67 kilogramů stříbrných a 20 kilogramů bronzových artefaktů. Jednalo se o mince, slitky a šperky - prsteny, náramky a náhrdelníky. Celkem zde bylo objeveno 14 295 mincí, z nichž až 14 200 představovaly staleté islámské dirhamy. Zbývajících 95 mincí představovalo sortiment severských, byzantských a perských mincí, z nichž některé byly současné padělky. Poklad byl pravděpodobně zakopán pod přístavkem z 9. století. Nejspíše se jednalo o skladiště, kůlnu nebo sklad, protože zde nebylo ohniště. Uhlíkové datování ukázalo, že budova byla používána mezi lety 540 a 1040.
Přístřešek, kde byl poklad nalezen
Vikinská stavba?
Podle pozdějšího zkoumání byl přístřešek pravidelnou stavbou z doby vikinské o rozměrech asi 10 × 15 m se šikmou sedlovou střechou. Budova byla postavena na starších základech z doby železné.
Vzhledem k velikosti skrýší a křehkosti předmětů byly spodní vrstvy uloženin zapouzdřeny do omítky. Při pokusu o vyzdvižení nálezů z půdy si archeologové uvědomili, jak jsou poklady těžké. Dokonce i pokus o rentgenování nálezů v místní nemocnici selhal, protože obsahovaly tolik stříbra, že rentgenové desky zůstaly prázdné.
Mojžíšova mince
Nejcennější a nejpřesvědčivější částí pokladu je tzv. Mojžíšova mince vyražená v Chazarském království kolem roku 800. Ta napodobuje design stříbrného dirhamu, ale v nápisu zmiňuje Mojžíše, nikoli Mohameda, a nabízí tak archeologický důkaz pro populární, ale nepotvrzené tvrzení, že chazarští vládci konvertovali k judaismu.
Zdroje:
