Poklad byl nalezen zcela náhodou, když se 5. července 2009 jeden muž, amatérský detektorář kovů Terry Herbert, invalidní důchodce, rozhodl použít detektor kovů na svém políčku. Hledání pokladů bylo jeho koníčkem a jeho dosud největším nálezem byl kus koňského ornamentu z římské doby. Muž nic moc neočekával, když jeho detektor začal náhle pípat. Pod hlínou se něco lesklo. Muž nahlásil podle pravidel tento poklad příslušným úřadům. A ještě neměl ani tušení o tom, co skutečně nalezl.

Zlato se nejprv nenašlo, ale…

Když se ukázalo, že záblesk zlata bude mít ještě mnohem třpytivější pokračování, světlo světa spatřil i válečná zbroj: jílce mečů, pochvy, části přileb a podobně. Nalezeny byly i ozdobné kříže a jeden zlatý pásek s nápisem. Nebyly zde však žádné náboženské předměty, šperky ani jiné ozdoby pro ženy, či mince. „Není tam absolutně nic ženského. Nejsou tu žádná kování šatů, brože ani přívěsky. To jsou zlaté předměty, které se z anglosaského období nejčastěji nacházejí. Naprostá většina předmětů v pokladu je válečná - válečné vybavení, zejména kování mečů," řekl Leahy, který se vykopanými předměty detailně zabývá.

Na zvláštní video z průběhu kopání pokladu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Přesto bylo však nepravděpodobné, že by se jednalo o nález nějaké bitvy, protože nebyla nalezena žádná těla. Stejně zvláštní by bylo, kdyby vítězná armáda nechala zlatou zbroj poražené armády jen tak ležet na bitevním poli, nebo že by ji zde nechali poražení. Otazníků bylo tedy hned několik. Artefakty jsou nyní vystaveny v různých muzeích po celé Anglii i v USA. Víme, že se datují do 7. století př. n. l. a z čeho jsou zhotoveny, ale neznáme, proč byly zakopány. Šlo o oběť bohům? Nebo o jejich zakopání z důvodů bezpečí? Předměty však zatím nebyly ze země vyzvednuty. To se stalo až poté, co bylo nalezeno zlato.

A konečně je tu zlato!

První kousky zlata byly nalezeny a za nimi následovalo mnoho dalších. Nakonec byl vyzdvižen dosud největší nalezený poklad zlata z tohoto období. Zde se již nejednalo jen o zbroj, ale o mince a křesťanské kříže.

Mezi zlatem jsou i velkolepé kusy posázené drahokamy a zdobené drobnými propletenými zvířaty, které byly původně ozdobou anglosaských mečů knížecí kvality. Nebyl nalezen jen jeden, ale hned 84 hlaviček a 71 límců rukojetí, což je nález, který nemá obdoby.

Poklad vyrazil dech i skutečným expertům. Nikdo z odborníků, včetně létajícího komanda z Britského muzea pendlujícího mezi Londýnem a Birminghamem, nic podobného v životě neviděl. A to jak do kvantity, tak do kvality nálezu.

Jeden z největších pokladů britské historie

Ze země bylo vykopáno více než 1500 kusů zlata a dalšího bohatství, v celkové váze dosahující pěti kilogramů. Toto množství je třikrát větší, než bylo nalezeno ve slavném vraku lodi v Sutton Hoo v roce 1939. Poslední kousky vyndala ze země malá armáda archeologů o mnoho měsíců později.

Protože však šťastný důchodce kopal na cizím pozemku, musel se o nález podělit s jeho majitelem. Odměna ale dosahovala výši nejméně jednoho milionu liber, v přepočtu 29 milionů korun, možná i mnohonásobně vyšší. Místní muzea však chtějí, aby poklad zůstal tam, kde byl nalezen.

Podle Leslie Websterové, bývalé správkyně oddělení prehistorie v Britském muzeu, která po měsíce vedla vykopávky, označila poklad za "naprosto rovnocenný nálezu nových Lindisfarne Gospels nebo Book of Kells. Tohle změní naše vnímání anglosaské Anglie stejně radikálně, ne-li ještě radikálněji, jako objevy v Sutton Hoo," předpověděla.

Nález byl oficiálně prohlášen za poklad a umístěn v Birminghamském městském muzeu, kam byly všechny kusy převezeny k bezpečnému uložení a studiu. Místo nálezu nebylo přesně zveřejněno. Je to z opatrnosti, kdyby půda skrývala ještě další překvapení.

Komu poklad patřil?

Dodnes však nevíme, komu poklad náležel. Pakliže je správné datování mezi lety 650 a 750 n. l., nemůže jít o poklad Vikingů, ale ani o poklad nejslavnějšího místního vůdce Offu ze slavné Offovy hráze, který žil až mnohem později. Poklad byl nalezen ve Staffordshiru, tedy v srdci vojensky agresivních a expanzivních mercijských králů 7. století. Je proto možné, že toto neuvěřitelné bohatství shromáždil některý z nich.

Mercie byla jedním z největších a nejagresivnějších britských království, rozkládala se od Humberu až po Londýn. Nejslavnější byli její králové, kteří vedli krátké, ale kruté války proti všem svým sousedům i proti sobě navzájem. Jejich víra byla založena spíše na prospěšných spojenectvích než na horlivosti, a právě jižní Staffordshir byl pro ně významným místem.

Zdroje:

www.historicmysteries.com, www.theguardian.com, en.wikipedia.org/wiki/Staffordshire_Hoard