Amatérský hledač kovů našel hrnec plný zlata. Obří poklad ukrývá i záhadnou kůži

římské mince

římské mince

Foto: Bukhta Yurii / Shutterstock

Vzácný až ohromující nález se povedl amatérskému hledači kovů, Danielu Lüdinovi, který ve švýcarském Bubendorfu objevil více než 1 000 římských mincí. Mince pocházejí z let vlády císaře Konstantina Velikého, který vládl Římské říši v letech 306-377 př. n. l. Záhadný objev však stále vyvolává řadu dosud nezodpovězených otázek.

Když amatérský hledač kovů Daniel Lüdin nalezl v areálu hradu Wildenstein v Bubendorfu 1 290 mincí, okamžitě informoval místní orgán Archeologie Baselland. Díky jejich precizní práci se podařilo nález vyjmout a následně dojít k závěru, že mince byly raženy ve 4. století. V období, ze kterého se podobných artefaktů dochovalo jen velmi málo.

Pinterest

"Z období, kdy byl pravděpodobně "hrnec" z Bubendorfu ukryt, se v celé římské říši sotva najdou srovnatelné poklady," stojí v prohlášení Archeologie Baselland. "Tato éra se vyznačuje spíše svou politickou stabilitou a určitým hospodářským oživením. To na jedné straně činí nález velmi výjimečným, na straně druhé je však tento objev opředen záhadou: Z jakých důvodů tedy byly mince zakopány a proč nebyly nalezeny už dřivě?"

Ilustrace José Gaspara

Žena objevila starou truhlu: Obsahovala usušenou ruku, mince a mapu pokladu

Hrnec zlata s kousky kůže

Předpokládá se, že tento poklad pochází z období, které se vyznačovalo mírem. Mince byly nalezeny v místě, kde se prolínají tři římské hranice, což by mohlo naznačovat jakousi oběť určenou právě na podporu míru nebo ochrany. Jak přesně se tam mince ocitly, zůstává stále hádankou.

Zdroj: Youtube

Důvod jejich uložení však není jedinou záhadou, které se vědci snaží přijít na kloub. Pomocí počítačové tomografie ve švýcarských Federálních laboratořích pro testování a výzkum materiálů se vědcům podařilo proniknout do mincí, aniž by je od sebe museli oddělit, což umožnilo zjistit, co se mezi nimi nachází. Uvnitř misky byl uložen hrnec zlata, ale také kus kůže, organického materiálu, který se zachovává jen zřídka. Předpokládá se, že by mohlo jít o obětní dar zanechaný bohům.

Hromada "drobných"

Mince jsou směsí měděné slitiny a trochy stříbra. Jako obětní dar se používaly v době míru, zatímco v době nepokojů se hlavní obětí stávaly cennosti. Dohromady se mince rovnaly jednomu zlatému solidusu, "minci" z ryzího zlata, kterou zavedl císař Konstantin na konci Římské říše, a která vážila přibližně čtyři gramy. Ačkoliv není jasné, proč byly mince v Bubendorfu uloženy, jejich objev může být důležitým objasněním obětních darů v době relativní politické stability.


Zdroje:

https://news.artnet.com

www.smithsonianmag.com