Zvrhlý nacistický projekt Seenot: Podchlazování vězňů zabíjelo,letcům nepomohlo

1. červen 2020 četba na 4 minuty
Nacistický lékař Sigmund Rascher vedl v koncentračním táboře Dachau pokusy s podchlazováním. Byl mnohem sadističtější, než proslulý Dr. Mengele.

Nacistický lékař Sigmund Rascher vedl v koncentračním táboře Dachau pokusy s podchlazováním. Byl mnohem sadističtější, než proslulý Dr. Mengele.

Foto: ww2gravestone

Nacistický lékař Sigmund Rascher patřil mezi nejbrutálnější nacistické lékaře, který v mnoha ohledech předčil „Anděla smrti“ Josefa Mengeleho. Jeho kruté a nelidské lékařské experimenty patřily mezi nejhorší zvěrstva, které byly v koncentračním táboře Dachau spáchány. Proč vězně podchlazoval?

Experiment „Seenot“

Dr. Rascher velice rád využíval neomezené možnosti experimentování na vězních v koncentračním táboře Dachau. Vězně nebral jako lidské bytosti, nýbrž jen jako pokusná morčata. Jeden z experimentů, kterého se Rascher zhostil, byly pokusy s podchlazováním, které navrhl maršál Luftwaffe Erhard Milch. Maršál Milch chtěl získat odpověď na otázku, jak rychle pomoci letcům, kteří byli sestřelení do ledových mořských vod. Himmler tento návrh nadšeně přivítal a přípravou pokusů pověřil dr. Raschera. Byl ustanoven tříčlenný výzkumný tým „Seenot“ v čele s profesorem Ernstem Holzlöhnerem, dr. Sigmundem Rascherem a dr. Erichem Finkem.

Neúspěšné oživování

Dne 15. srpna 1942 byla v Dachau zahájena první série pokusů na bloku č. 5 ve speciálních dřevěných vanách. Experimentu se vždy účastnilo kolem šedesáti vězňů, z nichž vždy kolem osmnácti experiment nepřežilo. Vězni byli postupně ponořování do van s teplotou vody kolem 3°C. Byli buď zcela nazí, nebo měli na sobě letecké kombinézy. Tělesná teplota jim byla měřena teploměrem zavedeným v rektu nebo galvanometrem zavedeným v žaludku. Když teplota těl klesla na 25°C byli z vody vyjmuti a oživování. Při resuscitaci docházelo velmi často k úmrtí z důvodu srdeční zástavy.

Další série pokusů

Rascher aktivně poslal Himmlerovi neoficiální zprávu s výsledky dosavadního výzkumu už 10. října 1942. Oficiální závěrečná zpráva, vypracovaná celým týmem, experimentu „Seenot“ byla Himmlerovi zaslána až o šest dní později. Zpráva zahrnovala i Rascherův průvodní dopis, ve kterém se dožadoval schválení dalších pokusů z důvodu nedostatečných závěrů z pitvy. Holzlöhner a Finke považovali výzkum za uzavřený, nicméně Rascher pokračoval s experimenty dál. Provedl dalších 350 pokusů, jejichž těžiště spočívalo ve sledování průběhu smrti a následných pitvách.

Podchlazená těla zahřívaly prostitutky

Rascher si na těchto nelidských experimentech postavil habilitační práci. Práce, která obsahovala statistiky o fyziologických procesech lidí a o pitevních nálezech zavražděných, nebyla na univerzitách v Mnichově ani ve Frankfurtu nad Mohanem přijata. Habilitační práce se stala bezpředmětnou poté, co Rascher upadl u Himmlera v nemilost. Himmler měl totiž o pokusech svou vlastní představu. Požadoval zjištění vlivu animálního tepla na podchlazené.

Rascherovi k těmto účelům doručil čtyři prostitutky vězněné v Ravensvbrücku, ty přikládal na těla podchlazených mužů a zjišťoval, jak rychle stoupá jejich tělesná teplota. Výsledky ukázaly, že teplota stoupala pomaleji než při jiných technikách zahřívání. Jedinou výjimkou byly čtyři pokusné osoby, u nichž během zahřívání došlo k souloži, která vedla k rychlému růstu teploty.

„Suché podchlazení“

Poslední sérii pokusů s tzv. suchým podchlazením zahájil Rascher v zimě. Vězně nechal připoutat na nosítka a nechal je celou noc venku v mrazu. Kromě toho je nechal každou hodinu polévat ledovou vodou. Když snížil pokusným osobám teplotu na 27°C nechal je za další hodinu ponořit do horké lázně. Tato série byla ukončena v květnu 1943 a z celkem 280 pokusů zemřelo 90 osob. Přesný počet obětí prvních sérií experimentů, které začaly v srpnu 1942, není znám. Celkem se odhaduje, že v experimentu „Seenot“ bylo provedeno přes 400 pokusů, které nepřežilo více jak 120 osob.

Akční letáky