Byl jedním z těch, které píseň s názvem Ponurá neděle inspirovala k ukončení života. V roce 1932 ji napsal maďarský pianista a skladatel Rezső Seress, jenž sám v roce 1968 skočil z okna svého bytu a jelikož pád přežil, v nemocnici se uškrtil drátem. Otextoval ji básník László Jávor. V originálu se zpěvák ptá své mrtvé lásky, zda se k němu na pohřbu připojí. Depresivní text byl chápán tak, že postava z písně plánuje spáchat sebevraždu, aby se mohla znovu setkat se svou milenkou.
Anglická úprava z pera Raye M. Lewise z roku 1936 již explicitně k úmyslnému zapřičinění vlastní smrti odkazuje. „...Ponurá je neděle, mé srdce i já končíme. Brzy se zde objeví svíčky a modlitby. Je to smutné, vím. Vězte, že jsem rád, že odcházím..."
Ponurá neděle - píseň sebevraždy
Podle jedné z legend k napsání tzv. Maďarské sebevražedné písně inspirovala Seresse aktuální politická situace v Evropě. Velká hospodářská krize, vzrůstající radikalismus a antisemitismus mu dělal starosti. Proto skladbu položil do melancholické tóniny C moll. Text László Jávora, který se nedlouho předtím rozešel se svojí snoubenkou, jež prý později skočila z mostu, k tomu přidal pomyslnou třešničku na dortu.
Zoufalství, jež z díla plyne, je doslova hmatatelné. Je spojováno s minimálně osmnácti sebevražednými úmrtími v Maďarsku a asi 200 dalšími ve zbytku Evropy a v USA. Příběhy vypráví o tělech vytažených z Dunaje, která svírala v rukách noty písně. O šlechtici, co si Ponurou neděli nechal zahrát v baru, poté vyšel ven a prostřelil si hlavu. O ženě, jež se po opakovaném poslechu skladby předávkovala drogami. Také o prodavačce, co se oběsila. Nebo o římskému mladíkovi, který věnoval žebrákovi, co tuto píseň zpíval, svou peněženku a poté skočil z mostu.
Řada rozhlasových a televizních stanic byla v šoku. Bála se, že za sebevraždy nesou určitou zodpovědnost. Na BBC byla píseň zakázána až do roku 2002 a podle některých zpráv ji dodnes rádia odmítají hrát. Je totiž spojena s více sebevraždami než kterákoli jiná píseň v historii.
Klima pro sebevraždu
Řada odborníků se zamyslela, čím to je. Bylo napsáno mnoho smutných skladeb. Proč je Ponurá neděle tak výjimečně depresivní? A kdyby nevznikla, vzali by si zoufalí jedinci život? Podle amerického sociologa Stevena Stacka je dílo jasným důkazem tzv. Wertherova efektu, jenž odkazuje na prudký nárůst proti sobě obrácené agresi napodobující široce medializovanou sebevraždu.
Termín poprvé použil sociolog David Phillips po analýze románu Johanna Wolfganga von Goethe Utrpení mladého Werthera, v němž si hlavní hrdina vezme život. Po vydání knihy v roce 1774 se v Evropě údajně objevila řada podobných sebevražd. Tento fenomén byl potvrzen i studií Patricka Edwina Jamiesona z Pensylvánské univerzity z roku 2003, který zjistil, že nárůstu úmyslného zapřičinění vlastní smrti mládeže mezi 50. a 90. léty předcházelo zobrazování sebevražd v populárním filmu.
Za tragédiemi, spojenými s písní, tak stálo mnoho proměnných. Aktuální politická situace, finanční krize, strach, nástup nacismu v Německu či ztráta blízkých. Ve shledání s milovanou osobou na „druhé straně“ člověk nacházel útěchu, naději, pokoj a klid.
Zdroj:
www.historicmysteries.com, www.gizmodo.com, www.cs.wikipedia.org
