Poprava 27 českých pánů: krvavé divadlo, se kterým měl problémy i kat Mydlář

11. prosinec 2020 četba na 4 minuty
Poprava 27 českých pánů, známá jako Staroměstská exekuce

Poprava 27 českých pánů, známá jako Staroměstská exekuce

Foto: Wikimedia Commons, Autor: Neznámý – File:The story of Prague.pdf, Volné dílo, https://commons.wikime

Pět hodin, čtyři meče a jeden kat. To byl den 21. června roku 1621, který se zapsal do historie pod názvem Staroměstská exekuce neboli poprava 27 českých pánů. Mužů české a německé národnosti, kteří se aktivně podíleli na Stavovském poslání.  

Povstání proti císaři, díky němuž proběhla pražská defenestrace, vyvrcholilo bitvou na Bílé hoře, od níž uběhlo již 400 let. Nikdo z hlavních vůdců povstání nevěděl, že svým konáním mění výrazně dějiny a životy šlechty i obyčejných občanů. Věděli ale, že stoupají na "tenký led". Na první pohled se zdálo, že se nejdřív celá záležitost promlčí. Proto se účastníci vzpoury opět vrátili do českých zemí, z nichž po bitvě kvapně uprchli. Ve Vídni se ale vášnivě diskutovalo o povaze trestu.

Nejpřísnější trest požadovali Jezuité a čeští katolíci postižení povstáním. Ti nakonec přesvědčili císaře, že je třeba provést monstrproces, který všem ukáže, co se stane se zrádci. Vedlejším "bonusem" bylo i to, že díky procesu věrní i panovník získali majetek odsouzených. Do Prahy tak putoval seznam devadesáti vůdců, kteří měli být potrestáni. Začalo dlouhé a ponižující vyslýchání. Všichni dostali stejné otázky a sledovalo se, kdo zradí své přátele, rodinu nebo sám sebe. U hlavních vůdců povstání se prováděly i opakované a utajené výslechy, které se neobešly bez krutého mučení. Nakonec všichni propadli majetkem a až na jednu výjimku byla poprava provedena čistě stětím.

Celá poprava měla být jedno velké děsivé představení. Premiéra, kterou Praha ještě nikdy nezažila, přitáhla na Staroměstské náměstí tisíce lidí, které hlídala armáda. Předem určený scénář odstartovala salva z 33 děl v pět hodin ráno. A jak probíhal scénař?

Prvním symbolem je legendární kat Mydlář, sám kališník, který nyní bude popravovat své druhy. Má na sobě oblečenou dlouhou košili, punčochy a černý plášť. Červená katova kapuce je pouhý mýtus, i tak urostlý posel smrti vzbuzuje strach.

První na řadu jdou šlechtici. Každý z nich poklekne na čisté černé plátno, je jim sejmuté bílé okruží a naposledy se mohou pomodlit. Kat následně zvedne meč a plynulým a rychlým pohybem usekne bratru ve víře hlavu. Následují rytíři, ke kterým patří druhý symbol - bohatý Diviš Černín z Chudenic, jediný katolík, který byl vybrán čistě z politických důvodů. Bylo vhodné mít aspoň jednu katolickou oběť, aby exekuce nevypadala jako trest za protestanskou víru. Když na popravčí lešení vystoupí desátý v pořadí Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu, nečekaně přicházejí jeho synovci se zprávou, že je jejich strýc omilostněn. Tento krok bylo psychologické týrání dalších čekatelů, kteří si měli myslet, že mohou být také vybráni a propuštěni na svobodu. Nic takového se ale nestane.

Rozvášněný dav čeká na nekrvavější podívanou, popravu Jana Jesenského, lékaře, který jako první v českých zemích uspořádal veřejnou pitvu. Za to, že zradil svými slovy císaře, mu kat zaživa vyřízne jazyk, setne hlavu a nakonec jeho tělo rozčtvrtí a části těla se později vyvěsí po pražských ulicích. Po osmnáctém popraveném se nečekaně mění scénář napsaný Vídní. Kat je tak vyčerpaný, že si musí na chvíli odpočinout. Jeho pacholci tedy přivedou tři měšťany z Jednoty bratrské, kteří měli přijít úplně na konec a oběsí je. Oddechnutý kat pak může pokračovat s posledními šesti měšťany, kterým opět mečem usekne hlavu. Hlavy největších vůdců byly nakonec nabodnuty na kůly a umístěny na Mosteckou věž Karlova mostu, aby symbolizovaly co se stane, když se někdo vzbouří proti českému království. Visely tam deset let.

(Zdroje: www.cs.wikipedia.org, Staroměstská exekuce, www.ceskatelevize, Pořady, Bíla hora 1620-2020, www.ceskatelevize, Mimořádné pořady ČT24, Bílá hora)

Akční letáky