Zpočátku se krásná brunetka těšila až nevídané králově přízni. Byla inteligentní, plná elánu a vášně. Milovala vyjížďky na koni a tanec. Byla pravým opakem jeho první manželky, čtyřicetileté a již životem unavené Kateřiny Aragonské, které sloužila jako dvorní dáma.

Jindřich VIII. zahrnul Annu milostnými dopisy. V jednom z nich ji dokonce nabídl, aby se stala jeho konkubínou. To však cílevědomá dívka odmítla. Nehodlala se zařadit mezi dav jeho milenek, kam patřila její matka i starší sestra. Mířila výš. V hlavě se jí začal rodit plán.

Anna Boleynová

Jindřich VIII. umíral touhou. Kdykoli hnědookou Annu zahlédl, rozbušilo se mu srdce. Chtěl ji mít, chtěl se jí dotýkat. Ona ale stále jeho návrhy odmítala s lehce nakloněnou hlavou a tajemným úsměvem na líbezné tváři. „Měla bych řešení," napsala v jednom dopise. „Stanu se vaše, pokud mě uděláte královnou. Za odměnu vám porodím vytouženého dědice."

Jako lovec, který sleduje svou kořist. Přesně tak se panovník cítil. Rozhodl se jednat. Vyslal k papeži do Říma posla, jež měl tlumočit vzkaz. „S odkazem na Leviticus 20:21 si přeji anulovat manželství s Kateřinou Aragonskou, jež byla již manželkou mého staršího bratra. Jak je všeobecně známo, Bůh podobný svazek odsuzuje. Proto nám ani po třech letech nebylo dáno zplodit mužského dědice."

Papež Klement VII. však rozvod odmítl. Po mnoha dalších nezdařených pokusech vztah Jindřicha k Anně chladl. Už ho nebavilo ji stále dobývat. Milostných dopisů tak začalo ubývat. Anna zpanikařila. Její sen stát se anglickou královnou se vzdaloval. Viděla proto jediné řešení. V roce 1532, během společné návštěvy francouzského přístavu Calais, vladaři podlehla. Záhy na to otěhotněla.

Královna Anna

Vize dědice vlila do Jindřicha VIII. novou energii. Aby bylo dítě považováno za právoplatného nástupce trůnu, bylo nutné aby se narodilo z manželského lože. Oslovil tedy kaplana Thomase Cranmera. Ten, bez ohledu na Řím prohlásil králův předchozí vztah za neplatný a nový sňatek za zákonný. Anna tak dosáhla svého. Stala se anglickou královnou. Bohužel, 7. září 1533 porodila dceru.

Po dalších těhotenstvích a potratech, kdy nebyla schopna dát slibovaného syna, ztratil Jindřich VIII. trpělivost. Už rok po svatbě ho Anna nachytala v posteli s jejími dvěma služebnými. Panovník se obhajoval, že se snaží zplodit mužského potomka. Hysterickým scénám se nevyhnul. Vášnivá povaha, kterou na své nové ženě miloval, mu teď ztrpčovala život. Narození mrtvého chlapce v roce 1536 pro něj bylo poslední kapkou. Cítil, že se musí Anny zbavit. Tentokrát zvolil jednodušší cestu. Rozhodl se ji popravit.

Zdroj: Youtube

2. května 1536 byla Anna zatčena a převezena do Toweru. Byla obviněna z velezrady, cizoložství a krvesmilstva. Spolu s ní bylo uvězněno i pět jejích údajných spiklenců a milenců. Soud se konal o 13 dní později. Dva dny po procesu bylo její manželství s Jindřichem VIII. prohlášeno za neplatné. 19. května již stoupala na popraviště.

Poprava Anny Boleynové

Mnoho historiků si myslí, že Anna byla nevinná. Podle první hypotézy ji nechal král odstranit s cílem oženit se s její dvorní dámou Janou Seymourovou a zplodit dědice. Druhá teorie hovoří o tom, že její smrt si vyžádal králův hlavní ministr Thomas Cromwell, protože byla vnímána jako překážka v jeho politických machinacích.

Ať už to bylo jakkoli, Anna byla sťata mečem. Její ostatky byly zabaleny do bílého rubáše a přeneseny do nedaleké kaple svatého Petra. Bohužel, záhy se zjistilo, že král zapomněl nechat zhotovit rakev. Trapnou situaci se podařilo vyřešit relativně snadno. Tělo s oddělenou hlavou bylo uloženo do dřevěné krabice, která původně sloužila ke skladování materiálu k výrobě luků.

Brzy po královnině smrti začaly kolovat legendy o tom, že jejímu tělu chybí srdce. To mělo být uloženo v kostele v Erwartonu, malé vesničce v hrabství Suffolk, kde Anna strávila šťastné dětské chvíle. Vyjmout ho měl, na její žádost, její strýc Philip Parker.

Zdroj: Youtube

Příběh byl nakonec potvrzen jako pravdivý. V letech 1836/7 byla během restaurátorských prací objevena cínová urna ve tvaru srdce. Uvnitř se nacházel už pouze černý prach. Místní farář nakonec nechal nádobu zapečetit a uložit do trezoru pod varhany.

Zdroj:

www.ancient-origins.net, www.onthetudortrail.com, www.eadt.co.uk