Místo vytouženého dědice trůnu totiž porodila holčičku, budoucí anglickou královnu Alžbětu I. Jindřich VIII. byl zklamaný. Anna otěhotněla ještě několikrát, pokaždé ale dítě potratila. Rozladěnost panovníka se tak stupňovala. „Nejsi k ničemu. Akorát jsem si skočil na lep,” křičel na ni. 

Celou dobu doufal, že to bude právě vášnivá dcera Sira Thomase Boleyna, která mu dá syna. Navíc, jako by byla zrozena stát se královnou. Byla krásná, inteligentní, mluvila plynně francouzsky a uměla trochu latinsky. Nosila poslední kontinentální módu a skvěle tančila. S panovníkem uměla tak flirtovat, že šílel touhou dotknout se jí. Teď ho ale spíše rozčilovala.

Konec Anny Boleynové

Anna totiž odmítala stát v koutě. Komentovala Jindřichovu vládu, výběr úředníků, a také jeho milenky. „Vyrovnej se s tím. Nic jiného ti stejně nezbývá. I ty jsi byla má konkubína,” odpověděl na její výčitky. Královna byla zlostí bez sebe. 

Zdroj: Youtube

Psal se rok 1535, kdy se Jindřich věnoval „tancům a ženám více než kdy jindy“. Na jeho konci začal románek s Jane Seymourovou. V té době byla Anna již opět těhotná. 30. dubna 1536 ale porodila mrtvého syna. 

V tu chvíli panovníkovi došla trpělivost. Potřeboval dědice narozeného z manželského lože. Rozvod ale nepřipadal v úvahu. Byl přesvědčen, že by se mu Anna mstila. „Jak se jí zbavit?” obrátil se na hlavního ministra Thomase Cromwella, kterému drobná tmavovláska také již dlouho seděla v žaludku. Společně tak vymysleli krutý plán.

Poprava krásné Anny

2. května 1536 byla Anna zatčena a převezena do Toweru. Byla obviněna z velezrady, cizoložství a krvesmilstva. Měla plánovat královu vraždu a svést členy jeho tajné rady, včetně svého vlastního bratra. Navíc byla označena za čarodějnici. Její manželství s Jindřichem tak bylo anulováno a prohlášeno za neplatné.

Zdroj: Youtube

O necelé tři týdny již stoupala na popraviště. Na sobě měla krásné červené šaty a hermelínový plášť. Její kat přijel až z Francie, což ocenila černým vtipem: „Slyšela jsem o něm, že je schopný. Jenže já mám velmi štíhlý krk.”

Zdroje: www.nationalgeographic.com, www.cs.wikipedia.org, www.securitymagazin.cz