Poprava cara Mikuláše II. a jeho rodiny: bolševici se na nich zle vyřádili

Jarouš M Komořanský | 7. 12. 2021

Sklep Ipaťjevova domu v ruském Jekatěrinburgu byl v noci z 16. na 17. července místem brutálního masakru, který byl jednou z posledních kapek bolševické revoluce. Zahynula zde rodina posledního cara, Mikuláše II. Tato událost nemá v ruských dějinách obdoby: Popravčí četa totiž bez slitování kromě carské rodiny zlikvidovala i jejího doktora a všechen personál.

První světová válka změnila hranice Evropy, dala vzniknout novým státům a také připravila podmínky ke druhé světové válce. Byly zde poraženy staré nadnárodní monarchie, a to nejen Rakousko-Uhersko a Německé císařství, ale i Rusko, které sice do války vstoupilo po boku Británie a Francie, ale během bojů se pod tlakem zhroutilo a prošlo hned několika revolucemi. A ty uvrhly do nemilosti monarchy: vládci většiny zemí byli hnáni k odpovědnosti za vtažení svých poddaných do válečného konfliktu, ve kterém zemřela obrovská masa lidí. Nejbouřlivější byly vzpoury v Rusku, kde si dav žádal hlavu ruského cara Mikuláše II. Podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Pod jeho vedením Rusko pokračovalo v zaostávání téměř ve všech ohledech a narůstající míra industrializace tyto problémy daleko více prohlubovala, než řešila.

Rusko-japonský konflikt a následná revoluce roku 1905 ještě jasněji ukázaly, že Rusko rozhodně není připraveno na konfrontaci s vyspělejší částí světa. Mikuláš pak definitivně přišel o pověst „dobrého báťušky“, když nijak nezareagoval na masakr Krvavé neděle, při níž bylo vojenskou silou rozehnáno v míru konané procesí.

Car v domácím vězení

Dynastie Romanovců zažívala krušné chvíle, a ač je to s podivem, rodina cara Mikuláše II. byla po únorové revoluci v roce 1917držena v domácím vězení. Car byl svržen z trůnu a uvěznění v Carském Selu nedaleko Petrohradu, a poté dokonce prozatímní vláda rozhodla, že budou deportování do Tobolsku a odkud do Jekatěrinburgu. Toto město se stalo rodině osudným: Byli drženi v zabaveném domě důlního inženýra a ruského důstojníka Nikolaje Ipaťjeva. Sem byli posláni na smrt, aniž měli tušení, jaký strašný osud je čeká. Vše navíc uspíšila i bolševická revoluce, která uvrhla celu zemi do chaosu, a Lenin. A ten se hodlal šlechtě obecně a carovi zejména pomstít.

Z vily byla vytvořena skoro neprostupná pevnost, a i když se bolševici chystali celou rodinu exemplárně postavit před soud, osud tomu chtěl jinak. V Rusku vypukla občanská válka a bolševici ohledně cara ještě více znervózněli…

Československé legie

K Jekatěrinburgu se totiž blížily Československé legie a bolševikům hrozilo, že by mohl být car osvobozen. Podle svědectví Lva Trockého se sám Lenin proto rozhodl vyřešit situaci drastickým způsobem a na nic nečekat.

Proto již 17. července, jen několik minut po půlnoci, velitel stráže nařídí doktorovi Romanovců, aby je začal budit za účelem přesunu na klidnější místo mimo válečný chaos.

Rodina ve sklepě

Caru Mikulášovi II. bylo v té době padesát let, jeho ženě o čtyři roky méně, a dcerám od 17 do 22 let. Nejmladším členem rodiny byl tehdy bývalý následník trůnu, čtrnáctiletý Alexej.

Do malého sklepa o rozměrech 6x5 metrů byla zavedena rodina a čtyři členové personálu. Velitel domu Jakov Jurovskij přišel i s popravčí četou a údajně nahlas přečetl rozkaz výkonného výboru: “Nikolaji Alexandroviči, vzhledem k tomu, že vaši příbuzní nadále pokračují v útoku na sovětské Rusko, Výkonný výbor Uralu rozhodl vás popravit.”

Lenin nenáviděl vnučku královny Viktorie. Krásné jeptišce připravil krutou smrt
Magazín

Lenin nenáviděl vnučku královny Viktorie. Krásné jeptišce připravil krutou smrt

Mikuláš nemohl těmto slovům uvěřit, ale následně byl Jurovskym zastřelen a hned po něm i Alexej. A pak se strhlo doslova krvavé peklo, když četa spustila střelbu i do ostatních. Popravčí četa začala do odsouzenců chaoticky střílet, což dokazují kulky porůznu nalezené ve zdech. Sklep se naplnil kouřem z divoké střelby, zatímco popravení už leželi na zemi. Kvůli vyvětrání jeden ze členů tajné policie otevřel dveře, když tu se ukázalo, že některé z žen ještě žijí. Aby si byli jisti jejich smrtí, všechny členy carské rodiny agilní bolševik Pjotr Jermanov probodal bajonetem. Ke střelbě nesáhl ze strachu, že by se rachot střelby nesl otevřenými dveřmi ven.

Dcery a svědek – sám vrah

Jako poslední zemřely dcery Taťána, Anastázie a Marie, které od střel chránily diamanty všité do šatů. A z tohoto hrozného činu pochází i svědectví samotného Jurovského: „Došli jsme do předem připravené místnosti. Alexandra Fjodorovna požádala o židli pro sebe, Mikuláš o další pro Alexeje. Přikázal jsem, aby přinesli židle. Alexandra Fjodorovna si sedla, totéž udělal Alexej. Mikuláš se ke mně obrátil zády. Oznámil jsem, že výkonný výbor sovětu dělníků, rolníků a vojáků na Urale přijal rozhodnutí je popravit. Mikuláš se ke mně pootočil, jako by se chtěl na něco zeptat. Zopakoval jsem rozhodnutí výboru a potom jsem dal rozkaz k palbě. Sám jsem střelil první a zabil jsem Mikuláše.

Pak nějakou chvíli burácely nekoordinované výstřely a chvíli mi trvalo, než jsem dokázal palbu zastavit. Když se to konečně podařilo, všiml jsem si, že někteří ještě žijí. Například doktor Botkin ležel stočený a opíral se o loket, jako by odpočíval. Zabil jsem ho ranou z revolveru. I Alexej, Olga a Taťána ještě žili, také pokojská Děmidová. Soudruh Jermakov se bezúspěšně snažil dobít ji bajonetem. Nezbývalo mi nic jiného než dorazit všechny, jednoho po druhém.“

Oficiální hlášení: poprava

V celostátním tisku se oficiální znění objevilo o dva dny později. Ohlášeno bylo, že monarcha a jeho rodina byli popraveni pod tlakem blížící se Československé legie, která mohla cara osvobodit.

Po více než tři sta letech dlouhém vládnutí dynastie Romanovců tak definitivně skončila nejvýznamnější carská rodina společně v nuzných prostorech malého sklepa. Jedenáct osob z řad carské rodiny a jejich služebnictva a jejich zohavená těla tajně pohřbena v nedalekém lese. Po šedesáti letech pak místní amatérský archeolog Alexandr Avdonin spolu s historikem a režisérem Gelim Rjabovem objevili lokalitu, v níž velitel popravy Jakov Jurovskij nechal pohřbít těla členů carské rodiny. Nález však bylo možné oznámit veřejnosti až po rozpadu Sovětského svazu roku 1991. Od té doby pak probíhalo množství výzkumů, které nakonec potvrdily, že těla pochovaných osob jsou opravdu ostatky cara Mikuláše, jeho rodiny a služebnictva. Po rozpadu Sovětského svazu Mikuláše a jeho rodinu prohlásila ruská pravoslavná církev za svaté a na místě masakru byl postaven Chrám Všech svatých Na krvi.

O vyvraždění Romanovců pojednává i toto zajímavé video:

Zdroj: Youtube

Zdroje: cs.wikipedia.org, www.stoplusjednicka.cz, zoommagazin.iprima.cz, www.ctidoma.cz, www.stoplusjednicka.cz/vyvrazdeni-carske-rodiny

Tagy Druhá světová válka dům Jakov Jurovskij Jekatěrinburg První světová válka revoluce rodina Rusko Vladimir Lenin