Tajemství ztracených lebek: Kam zmizely pozůstatky popravených českých pánů?

31. srpen 2020 četba na 2 minuty
Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí

Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí

Foto: Wikimedia Commons - Volné dílo

Provádění trestů smrti stětím hlavy byly v 17. století obvyklou odpolední zábavou.  Dne 2. června 1621 bylo na náměstí více rušno než obvykle. Probíhala totiž poprava 27 pánů a měšťanů, kteří se vzbouřili proti Habsburkům. Mezi popravené patřili například někdejší rektor Karlovy univerzity, diplomaté a šlechtici. Pro tyto vzbouřence měli Habsburkové připraveno mnohem více než jen pouhé stětí hlavy.

Příběh popravy stavovských pánů je zajímavější, než si možná myslíte. Namále měli vzbouřenci jen pár dní po prohře v bitvě na Bílé hoře, která se konala roku 1620. I přes jejich prosby se konal soud a následná poprava. I když by měli obvinění projít spravedlivým soudním procesem jako všichni ostatní provinilci, nebylo tomu tak. K „dokázání“ viny stačilo, že bylo jejich provinění „obecně známé“. Zajímavým faktem je také to, že ne všichni odsouzenci uměli česky. Před soudem vypovídalo devět z nich německy, takže si dokážeme představit, jak obtížný pro ně musel celý proces být.

Před smrtí i po smrti dostali tito odpůrci tehdejšího režimu co proto. Habsburkové je mučili, vytrhávali jim jazyk, posmrtně je rozčtvrcovali a jinak zohavovali jejich těla. Nakonec byla část z nich oběšena a některým z nich byla sťata hlava. Po výkonu trestu napíchali kati hlavy dvanácti pánů na kůly a umístili je na Staroměstskou mosteckou věž. Dnes by tato středověká podívaná širokou veřejnost jistě šokovala. Habsburkové ale v té době chtěli varovat ostatní, že tudy cesta opravdu nevede a že vzbouřence nečeká nic jiného než rychlá smrt.

O deset let později byly hlavy z kůlů sundány a dočkaly se pietního obřadu, který zařídili jejich příbuzní. Následně byly lebky pohřbeny. Zde začíná záhadná část příběhu. Doteď se neví, kde jsou tyto pozůstatky vzbouřenců ukryté.

Po slavnostním průvodu na konci pietního aktu odnesli příbuzní truhly se sundanými lebkami do chrámu. Následně byly svěřeny cizím mužům, kteří je měli ukrýt na neznámém místě.

Místo ukrytí v minulosti zmínil kněz Matěj Krocinovský (1583-1648). Ten po mučení přiznal, že by se mohly nacházet pod Karolinem. Není ale jisté, zda mluvil pravdu, nebo vyslýchajícím lhal. Zanedlouho se ozval jiný farář Jan Florián Hammerschmidt (1652-1735) s informací o kostelu sv. Salvátora. Na toto místo poukazovali jiní lidé již v minulosti, například vydavatel týdeníku Lumír Mikovec. Při pozdějším pátrání se našly zasypané schody, lebky se ale nikdy najít nepodařilo. Pravdu se tak pravděpodobně nikdy nedozvíme. Ať je to dílem katolické církve, která o nalezení „kacířů“ nestojí, či jiné organizace, lebky budou už pravděpodobně navždy odpočívat na tajném místě.  

Akční letáky