Jaké byly poslední hodiny odsouzenců na smrt ve středověku: Zažívali peklo

Přeprava odsouzence na popraviště

Přeprava odsouzence na popraviště

Foto: Viktor_LA / Shutterstock

Copak si vyberete? Setnout, oběsit, rozčtvrtit, sníst… jedno po druhém anebo vše najednou? Takové bylo menu ve středověku, pokud jste se provinili proti zákonu a byli odsouzeni k smrti. Klid jste navíc nenalezli ani poté. Nezřídka byly lidské ostatky odstrašující dominantou zdobící města a předměstí.

Ve středověku měly veřejné popravy dva cíle: šokovat diváky a zároveň potvrdit božskou a světskou autoritu. Hlavní roli hrál samozřejmě kat, ale neméně důležitý byl pro zostuzená rozlícený dav přihlížejících a čumilů, kteří si podobnou podívanou nemohli nechat ujít. Kati pak ritualizovaně a regulovaně používal násilí jménem státu.

Na rozličné způsoby poprav se podívejte na tomto videu:

Zdroj: Youtube

Cesta od soudu na popraviště

Odsouzení soudem, průvod smrti a samotná poprava pak byly třemi dějstvími pečlivě připravené hry morálky, jež byla nazývána "divadlem hrůzy". Odsouzený, často nebohý hříšník musel uznat a odčinit své zločiny, a sám tak nedobrovolně posloužil jako výstražný příklad. Za to mu byla poskytnuta rychlá smrt a příslib spásy.

Poprava byla většinou jakousi lidovou veselicí a veřejnou akcí, kde si na odsouzenci ještě před smrtí smlsli všichni přihlížející.

 Veřejná popravaVeřejná poprava.Zdroj: kamienczanka / Shutterstock

Cesta tam i zpět byla veřejným lynčem

Už jen převoz odsouzence na popraviště byl skvělou příležitostí dát najevo svou nenávist a zneuctít člověka odsouzeného na smrt. Při způsobování fyzického utrpení se věnovala zvláštní pozornost tomu, aby odsouzenci byli zbaveni důstojnosti a cti. Tedy – kromě mučení!

Ke přepravě sloužil speciální vůz, v němž odsouzený seděl. Většinou byl nahý a byl přivázán ke koňskému ohonu nebo držen v kleci jako nebezpečné zvíře. Ti šťastnější byli zabaleni do volské kůže a jejich těla byla vláčena po zemi po hrbolatých ulicích. Někdy by bylo lepší zemřít již cestou k popravišti.

Velmi zarážející je, že v blízkosti běžného lynčování se davová justice snažila reprodukovat symboliku "oficiálních" poprav. Odsouzenec před popravu tedy putoval ulicemi, aby mohl být lynčován, ale stejně tak bylo naloženo i po popravě s jeho tělem, které bylo taženo ulicemi, aby si smlsnul opravdu každý. 

Středověký kat

Jak vypadal život kata ve středověku. Ponižující pravidla by dnes nikdo nepřijal

Průvod potupy

Příprava na popravu byla sama o sobě děsivá, a protože popravy byly prováděny často, odsouzený věděl, co jej čeká. Jak vypadaly jeho poslední hodiny?

Odsouzenec býval hrdinou dne a tuto událost si nikdo nechtěl nechat ujít. Průvod potupy se navíc zastavoval, jako by veřejné zesměšňování nestačilo. Při každé zastávce byl odsouzený člověk bit, bičován a jinak mučen. K nejhorším technikám patřilo škubání rozžhavenými kleštěmi nebo polévání ran horkým olejem či dehtem.

Záleželo samozřejmě i na původu odsouzence – veřejné popravy se většinou nevyhnuly vysoce postaveným anebo obzvláště nebezpečným a dlouho stíhaným zločincům. Pokud byl odsouzený šlechtic, záměrně jej oblékli do roztrhaných hadrů. Na hlavu mu pak dali korunu z kopřiv a byl nucen jezdit na ošuntělém oslu anebo vystaven další pohaně. Neobvyklé nebyly ani cejchy a vypálené znaky na čele.

 Poprava byla někdy pro odsouzence vykoupením.Poprava byla někdy pro odsouzence vykoupením.Zdroj: Zhuravlev Andrey / Shutterstock

Samotná poprava

Popravě většinou přihlížel dav zvědavců a podívanou si náramně užíval. Několikanásobné tresty smrti byly přitom nejatraktivnější. I když v některých zemích bylo zvykem omilostnit člověka, který díky boží vůli přežil popravu – nebo alespoň její část, jako byla třeba již třetí rána do krku nebo vyvléknutí z oprátky, nestávalo se to často.

Ani hněv lidu, a dokonce ani samotná smrt nestačily.

Na video o tom, jak dlouho například zůstává člověk živ po stětí gilotinou, se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

 

Zdroje:

ciekawostkihistoryczne.plworldhistory.us