Technika usmrcení, kterou používali nejen španělští inkvizitoři, ale i kmeny v Jižní Americe. Toto zjištění odhalil v roce 1599 jeden zkorumpovaný španělský guvernér, který byl velkým milovníkem drahých kovů.
Poprava tekutým zlatem
Takto údajně zemřel i Marcus Lincinius Crassus, ohromně bohatý římský generál, nebo také římský císař Valerián starší. Ačkoliv u něj zůstává důvod smrti spíše nejasný. Někdy se uvádí, že byl zaživa stažen z kůže.
Jako způsob smrti si to dnes asi nikdo nedovede představit. Stále zde však zůstává mnoho nezodpovězených otázek, jako například: Co vlastně oběť zabilo?
Bylo skutečným důvodem smrti samotné žhavé zlato nebo to byly spíše výpary z něj jdoucí či "pouhopouhé" udušení? Toto tajemství zůstalo mnoho tisíc let doslova záhadou, než se ji vědci pokusili objasnit. Studie z roku 2003, publikovaná v časopise Journal of Clinical Pathology, měla přinést jasné důkazy o tom, jak taková smrt vlastně vypadala. Jako smrtící nástroj však nebylo použito zlato, ale olovo. To se stejně jako tento drahý kov používalo k zabíjení.
Důvodem bylo především to, že olovo bylo méně méně nákladné. Následky však mělo totožné.
Poprava olovem
K tomuto věděckému bádání byly použity hrtany již mrtvého skotu. Žádné ze zvířat tak nebylo usmrceno jen pro účely plánovaného výzkumu. Po upevnění hrtanu ve vodorovné polohy na kus dřeva a uzavření distálního konce pomocí hedvábného papíru bylo 750 g čistého olova o teplotě asi 450 °C zahříváno až do úplného roztavení a poté nalito do hrtanu.
Pro více informací se podívejte na následující video:
Okamžitě se na obou koncích vzorku objevilo velké množství páry a sraženina z hedvábného papíru byla silou páry vytlačena. Během 10 sekund se olovo opět srazilo a zcela vyplnilo hrtan.
Poté, co olovo i hrtan vychladly, experimentátoři tuto část těla prozkoumali a pořídili z něj příčné řezy, které si prohlédli pod světelným mikroskopem. Studie uvedla, že po nalití olova do hrtanu skotu došlo téměř okamžitě ke kompletnímu spálení vrstvy hlenu, uzavření okolní svaloviny a celkovému poškození oblasti do hloubky asi 1 cm.
Závěry tak byly nekompromisní. Pokud skutečně v historii lidstva došlo k nalití roztaveného zlata či olovo přímo do krku, znamenalo to jistou smrt. Mohlo to navíc způsobit prasknutí orgánů, spálení plic či následné udušení. Vzniklá pára tak v tomto procesu hraje poměrně velkou roli.
"Závěrem lze říci, že jsme prokázali, že při způsobu popravy, kdy se do krku oběti nalijí horké zkapalněné kovy, je smrt pravděpodobně způsobena vývinem páry a následným tepelným poškozením dýchacích cest," uvedli autoři celé studie.
Zdroje:
