Nejjednodušším typem popravy s využitím vody je utopení. V několika kulturách se tato metoda používala pro popravy králů, aby se nemusela prolévat jejich krev.
Neprolévat krev
Příkladem takové země je Kambodža, kde bylo utopení přímo vyhrazeno pro členy královské rodiny. Felix Carey popsal v roce 1812 postup, kdy se nejdříve dané osobě svázaly nohy a ruce, dále byla zašita do červeného vaku, který byl spuštěn do vody.
Podobnou praxi praktikovali například v Osmanské říši, kdy se na nějakou dobu ujal zvyk zabití bratra zvoleného sultána. Právě aby se neprolila jeho krev, byl zavražděn utopením či uškrcením. (Zdroj: en.wikipedia.org)
Waterboarding - vlévání vody do útrob
Jedním z typů utopení je tzv. waterboarding. Tato metoda mučení mohla sice končit smrtí, ale také nemusela. Odsouzený při waterboardingu ležel na zádech na nakloněné plošině s nohama zdviženýma nad hlavou. Přitom mu pak byla voda vlévána přímo do nosu a úst, často přikrytými látkou, která sice umožnila vniknutí vody, ale už ne její navrácení. Neustálý dávivý reflex jedince a jeho tendence se nadechovat mu způsobovala stále větší utrpení. Během několika sekund tak zažíval neskutečný pocit paniky a teroru.
Waterboarding Abu Zubaydaha, waterboarding se používal v mnoha zemích
Waterboarding používala už španělská inkvizice v 16. století, americká armáda na Filipínách či japonská armáda během druhé světové války. Americká zpravodajský služba CIA ještě v roce 2005 prohlásila, že se tento typ mučení stále používá. Administrativa bývalého prezidenta Bushe dokonce hájila tuto techniku jako legální a nezbytnou. (Zdroj: www.britannica.com)
Uvaření „v kotli“
Snad nejkrutější forma popravy vodou byla zcela jistě uvařením. Ve středověké Francii byl tento typ popravy častým trestem. Roku 1455 byli takto v kotlích s vodou a olejem uvařeni hned tři hříšníci, kteří se provinili paděláním peněz.
V Německu mohl být odsouzený do kotle vhozen či spuštěn pomalu, čímž utrpení jen nabylo na síle. Vařící nemusela být jen voda, ale taky víno či vosk.
V Indii se tento trest používal v 16-18. století a popravováni tak byli zrádci. Zcela šokující případ se pak stal roku 1941, kdy příslušníci centrálního státního orgánu Sovětského svazu uvařili zaživa při výslechu řeckokatolického kněze. (Zdroj: www.hrdelnipravo.cz)
Trhací šibenice „novověku“
Kreativně vymyšlené popravy nejsou pouze záležitostí dávné minulosti. Na konci 19. století byly popravy v Coloradu velkými událostmi. Z původního veřejného prostoru se v roce 1889 přesunuly do soukromého prostoru státní věznice v Cañon City.
Právě zde Rube Goldberg vymyslel „samovisící stroj“ („self-hanging machine“) či taky jinak nazvanou „trhací šibenici“. Účelem tohoto vynálezu bylo využívat vězňovu vlastní váhu ke spuštění pomalého toku vody ze džbánu. Čím více voda stékala, tím rychleji se uvolnilo dalších 250-300 liber váhy, které tímto systémem vystřelily přivázaného provinilce ke stropu. Následoval rychlý záškub, který tělo viselce neuneslo, a člověk si zlomil vaz. U tohoto neuvěřitelného mučicího nástroje si tak odsouzený musel počkat na smrt nekonečné čtyři minuty. Tímto způsobem popravovali v Coloradu až do roku 1933. Celkově tak bylo zabito 45 vězňů. (Zdroj: history.denverlibrary.org)
