Technika usmrcení, kterou používali nejen španělští inkvizitoři, ale i kmeny v Jižní Americe. Toto zjištění odhalil v roce 1599 jeden zkorumpovaný španělský guvernér, který byl velkým milovníkem drahých kovů.
Poprava tekutým zlatem
Takto údajně zemřel i Marcus Lincinius Crassus, ohromně bohatý římský generál, nebo také římský císař Valerián starší. Ačkoliv u něj zůstává důvod smrti spíše nejasný. Někdy se uvádí, že byl zaživa stažen z kůže.
Jako způsob smrti si to dnes asi nikdo nedovede představit. Stále zde však zůstává mnoho nezodpovězených otázek, jako například: Co vlastně oběť zabilo?
Bylo skutečným důvodem smrti samotné žhavé zlato nebo to byly spíše výpary z něj jdoucí či "pouhopouhé" udušení? Toto tajemství zůstalo mnoho tisíc let doslova záhadou, než se ji vědci pokusili objasnit. Studie z roku 2003, publikovaná v časopise Journal of Clinical Pathology, měla přinést jasné důkazy o tom, jak taková smrt vlastně vypadala. Jako smrtící nástroj však nebylo použito zlato, ale olovo. To se stejně jako tento drahý kov používalo k zabíjení.
Důvodem bylo především to, že olovo bylo méně méně nákladné. Následky však mělo totožné.
Poprava olovem
K tomuto věděckému bádání byly použity hrtany již mrtvého skotu. Žádné ze zvířat tak nebylo usmrceno jen pro účely plánovaného výzkumu. Po upevnění hrtanu ve vodorovné polohy na kus dřeva a uzavření distálního konce pomocí hedvábného papíru bylo 750 g čistého olova o teplotě asi 450 °C zahříváno až do úplného roztavení a poté nalito do hrtanu.
Pro více informací se podívejte na následující video:
Okamžitě se na obou koncích vzorku objevilo velké množství páry a sraženina z hedvábného papíru byla silou páry vytlačena. Během 10 sekund se olovo opět srazilo a zcela vyplnilo hrtan.
Poté, co olovo i hrtan vychladly, experimentátoři tuto část těla prozkoumali a pořídili z něj příčné řezy, které si prohlédli pod světelným mikroskopem. Studie uvedla, že po nalití olova do hrtanu skotu došlo téměř okamžitě ke kompletnímu spálení vrstvy hlenu, uzavření okolní svaloviny a celkovému poškození oblasti do hloubky asi 1 cm.
Závěry tak byly nekompromisní. Pokud skutečně v historii lidstva došlo k nalití roztaveného zlata či olovo přímo do krku, znamenalo to jistou smrt. Mohlo to navíc způsobit prasknutí orgánů, spálení plic či následné udušení. Vzniklá pára tak v tomto procesu hraje poměrně velkou roli.

Poprava slonem měla mnoho podob. Někdy slony cvičili k sekání okovanými kly
"Závěrem lze říci, že jsme prokázali, že při způsobu popravy, kdy se do krku oběti nalijí horké zkapalněné kovy, je smrt pravděpodobně způsobena vývinem páry a následným tepelným poškozením dýchacích cest," uvedli autoři celé studie.
Zdroje: